„Ne... To nemůže být prvd..." byl jsem násilně přerušen cizí rukou, která se snažila zabránit mi v dýchání.
„Mlč!" sykl tajemný muž za mnou. Jeho hlas mi však byl neskutečně povědomý.
Proto jsem zklidnil svůj dech a pak mi bylo umožněno zjistit, kdo že to za mnou stojí...
„F-Felixi?!" vyjeknul jsem přidušeně. Čekal bych tu kohokoli, jen ne tuhle malou nevinnou rozkošnou kuličku.
„Ano, jsem to já." pousmál se. „Teď ale mlč, jestli nechceš, aby nás oddělali!" po jeho posledních slovech jsem už mlčel jako pěna a nechal se jím táhnout neznámo kam.
_______________
Zůstali jsme stát na rampě vedoucí k jednomu z rozbitých oken, takže jsme měli dobrý výhled na děj uvnitř.Najednou vešel Hoseok...
__________________________
Baobab, mazlíci :c
Předpokládám, že o dnešní tragické události už všichni víte.
Tak jen, snad je tam tomu andílkovi lépe :c
Vždycky pro mě bude mít úsměv na tváři <3
(Je to moje upravená verze a originál nemůžu najít, tak omluvte, že jsem ho tak zneuctila)TaesHoe
ČTEŠ
Paradise Lost || p. jm / j. hs
FanfictionCover mám od úžasné @Songhari <3 Sledoval jsem, jak je Hoseok každým dnem smutnější a smutnější. A s jeho štěstím odcházelo i to mé... ___________________ boyxboy short story short parts