The Old Lady

64 7 0
                                    

Byla temná zimní noc zrovna pátek třináctého a já šla domů za světla pouličních lamp z té hrozné práce kde musím být od rána do večera . Výplata skoro žádná není , ale na jinou práci nemám ... jsem kuchařka v jedné z méně slavných restaurací kam chodí pár desítek lidí denně . 

Cestou domů jsem poslouchala písničky dokud mobil nezavibroval a nezahrál tu otravnou melodii , kterou všichni moc dobře známe když se nám vybije mobil . Vypojila jsem sluchátka z mobilu vyndala si je z uší a schovala je do kapsy od kabátu . Na chvíli jsem se zastavila a rozhlížela se okolo sebe a přitom třela o sebe ruce ,abych si je trochu zahřála . V dálce jsem viděla jen nějakého opilého chlápka jinak nikoho . Co taky čekat když je skoro půlnoc . Obrátila jsem se a šla opět domů . Tentokrát jsem už poslouchala jen křupání sněhu pod mými botami . Jak jsem se tak zaposlouchala tak jsem zaslechla i něco jiného než to jak chodím já slyšela jsem i to jak kdyby šel někdo přímo za mnou . Hned potom jsem , ale slyšela takový velmi podivný zvuk . ,,pst .. pst " zaslechla jsem to znovu . Rychle jsem se otočila a viděla starou shrbenou stařenu s takovým tím klasickým kostkovaným vozíkem co vozí starší lidé například do vlaku nebo tak . Přes sebe měla přehozenou starou černou otrhanou deku a pod tím špinavý šedý svetr , který toho už taky musel mít něco za sebou . Byla o kousek nižší než jsem já . Sníh jí padal přímo na její mastné hnědé vlasy ze kterých jí očividně odrůstala barva . Nebylo jí vidět do obličeje , stínily jí její rozpuštěné krátké vlasy . Z mých hlubokých myšlenek mě , ale vytrhlo to , že se ta osoba pohnula o krok ke mě . Ihned jsem se otočila a zrychlila krok abych už se dostala konečně domů . Ta stará žena zase udělala ten podivný zvuk , ale byla přímo za mnou . Ztichla jsem zastavila a ucítila jsem její studený dech na mém krku . Nechtěla jsem se otáčet tak jsem udělala jeden krok vpřed . Jak jsem slyšela tak ona též . Udělala jsem druhý ... třetí ... a pak jsem se rozeběhla od ní co nejdál . Běžela jsem co nejrychleji jak jsem mohla , otočila jsem se jestli neběží za mnou ... ale neběžela . Stála u přechodu přes silnici a mávala mi ... rozhlédla jsem se kolem sebe a zjistila jsem , že jsem na silnici . Obrátila jsem pohled opět na starou ženu , která mi s úsměvem mávala . Měla jsem takové štěstí , že hned poté mě srazila tmavě zelená dodávka ,která jela plnou rychlostí přímo na mě . Na místě jsem zemřela... poslední co jsem viděla byl usměvavý obličej a hlavně černé prázdné oči té staré paní ..

AHOJ TAK TOHLE JE PRVNÍ KAPITOLA TÉTO KNÍŽKY :D SNAD SE LÍBÍ BUDEME SE SNAŽIT O TROCHU ZÁŽIVNÝ CREEPYPASTY , ALE STEJNĚ TO BUDOU TOTÁLNÍ SRAČKY XD NO TO JE JEDNO DEJTE HLASOVÁNÍ A KOMENT A ZATÍM ...

ČAU ČAU ...  >.<                                                                                                                                                                                               

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 27, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Teď Už Neusneš...To Jsem Tě Dokurvila Co?Kde žijí příběhy. Začni objevovat