7. část - Překvapení

1.6K 95 10
                                    

JUSTIN

Celou cestu autem jsem spolouchal písničky. Zrovna všichni sedíme na benzínce a pijeme kafe, abychom neusli. Cesta z Arizony do našeho cíle trvá něco přes 14 hodin, takže je to docela dost daleko. V řízení se střídáme, protože Ryan usl na silnici za volantem. Naše jediné štěstí bylo, že si toho Lil všiml, jinak by jsme byli už všichni pod kytkami.

'Kluci, těšíte se?' ozval se Lil.

'Ani nevíš jak moc, pro tohle jsme tvrdě trénovali, užijeme si to tak, jak se patří!' Zvolal Ry a Mattew.

'Bude to legendární. Ale kluci, nevyjedem už? Musím tam být v čas.' Zamrmlal jsem.

'Okay, jedeme? Tady pan dokonalý potřebuje být někde v čas.' Ozval se Lil.

Během chvilky jsme se všichni nasoukali do auta a vyjeli na cestu. Máme před sebou ještě necelých 8 hodin, které nevím jak přežiju. Co asi teď dělá Steph? Myslí na mě? Nebo je na skype se svojí nějakou kamarádkou? Nevím. Stále se bojím dne, kdy si už přestaneme psát. Nebudeme si takhle blízcí a nebudeme si sdělovat každou kravinu. Miluju svůj úsměv který mám vždy, když mi napíše. Mamky vždycky říká, že jsem jak zamilovaný puberťák. Puberťák možná, ale o té zamilovanosti nic nevím. Je to jen má nejlepší kamarádka, na kterou nedám nikdy dopustit.

Přeju jí, aby si ve svém životě našla kluka, kterého bude milovat a láska jí bude opětovaná. Ale zase na druhou stranu, nechci aby někoho měla. Určitě by to ohrozilo náš 'vztah' a to nemohu dopustit. Sám nevím, jestli bych jí měl říct, že si jí nedokážu s někým představit, protože strašně žárlím. Však ani spolu nechodíme, jsme jen nejlepší přátelé, které od sebe dělí zkurvených 600km!

Nikdo, kdo má svou nejlepší kamarádku/kamaráda blízsko sebe neví, jaké to je. Denně se bát, jestli si nenajde někoho lepšího, protože tímhle způsobem je to kamarádství na houby. Nemohu svou princeznu ani obejmout, fuck! 

'Jayi, posloucháš nás?' Z mého přemýšlení mě vytrhl něčí hlas. Nezaznamenal jsem, kdo na mě mluvil, každopádně mi to bylo jedno. 

'No?' Odpověděl jsem.

'Za hodinu tam budeme.' 

Jen jsem přikývl hlavou. Mé tělo se zmocnilo nervozity, co se stane, až se stane, to co se stane? Tolikrát jsem si připravoval řeč, kterou řeknu, ale jak se znám, při první minutě spanikařím a nic neřeknu. ==> Začnu sypat ze sebe neskutečné nesmysly.

Je až neuvěřitelné, že jsem přemýšlel 7 hodin. What the fuck? To je snad až nelogické.

V kapse mi zabrněl mobil, což je divný, protože od nikoho zprávu nečekám.

'Ahoj Jayi. Jen se chci zeptat jak se máš, vím že jsi teď někde na cestě a pravděpodobně si tohle ani nepřečteš, ale to nevadí. Tvoje Steph.' Musel jsem se pousmát nad touhle zprávou. Úplně jsem zapomněl, že mám internet v mobilu.

'Ahoj sweetie. Mám se celkem fajn, akorát trochu unaveně. V autě přecpaném kluků se vůbec nedá spát. Zrovna jsem na tebe myslel ;).' Chvilku jsem přemýšlel nad odesláním, no odeslal jsem to.

'Tak to je super, že jsi vzhůru. Víš..hrozně mi chybí náš skype. Potřebuji tě vidět, ale na živo. Potřebuji tě obejmout a cítit pocit bezpečí. Jsi pro mě všechno Jayi. Nevím jak ti to mám říct, přijde to i mě šílené, ale jsem už zoufalá. Píšeme si dlouho a já prostě cítím, že se zamilovávám. Je to něco, co nechci. Nechci se do tebe zamilovat, protože ode mne bydlíš několik set kilometrů. Možná by nám prospěla menší pauza? Sama ani nevím, co to píšu. Prostě chci aby jsi věděl, že jsi moje všechno.' Páni! Tak tahle zpráva mi vyrazila dech. 

'Nejhorší na tomhle všem je, že to cítím stejně.' Odepsal jsem.

'Nechci už zase mít zlomené srdce. Proto se to nemůže stát.' 

'Tohle jsem nedávno napsal:

Dovol mi povědět Ti příběh
O dívce a klukovi
On se zamiloval do své nejlepší kamarádky
Když je blízko (bohužel není), necítí nic, než štěstí 

Ale ona už měla zlomené srdce, a to ji oslepilo
Ale ona nemohla uvěřit, že by se jí někdy v lásce poštěstilo

Ale věděla jsi, že jsem tě miloval? 
Nebo sis to neuvědomovala?
Jsi úsměvem na mé tváři
A nikam nepůjdu

Jsem tu, abych tě dělal šťastnou, jsem tu, abych pozoroval tvůj úsměv
Už dlouhou dobu jsem ti to chtěl říct

Do koho se zamiluješ?
Vím, že sis kolem svého srdce postavila tlustou 
zeď
Už se ničeho neboj, moje lásko
Ale nemůžeš létat, když necháváš
nemůžeš létat když necháváš sama sebe spadnout

Vím, že se bojíš, co to udělá
Protože máme skvělé přátelství a ty ho nechceš ztratit

Já také ne
Nemyslím si, že můžu zůstat sedět, když jsi zraněná zlato
Takže mě chytni za ruku


Věděla jsi, že jsi anděl, který zapomněl, jak se létá?
Věděla si, že mi to láme srdce pokaždé když tě vidím plakat?

Protože vím že kousek tebe je pryč 
Pokaždé, když udělal něco špatného, plakala jsi na mém rameni
A doufám, že časem dokončím tuhle píseň
Abych to vyřešil

Do koho se zamiluješ?
Vím, že sis kolem svého srdce postavila tlustou 
zeď
Ale ničeho se neboj
Ale nemůžeš létat, když necháváš
nemůžeš létat když necháváš sama sebe spadnout


Chytím tě, když budeš padat
Chytím tě, když budeš padat
Chytím tě,když budeš padat

Ale když roztáhneš křídla
můžeš se mnou uletět
Ale nemůžeš létat, když necháváš
nemůžeš letět, když necháváš sama sebe spadnout

Do koho se zamiluješ?
Vím, že sis kolem svého srdce postavila tlustou 
zeď
Ale ničeho se neboj
Ale nemůžeš létat, když necháváš
nemůžeš létat když necháváš sama sebe spadnout


Tak se zamiluj
Vím, že sis kolem svého srdce postavila tlustou
zeď
Ale ničeho se neboj
Ale nemůžeš létat, když necháváš
nemůžeš létat, když necháváš sama sebe spadnout


Chytím tě, když budeš padat
Chytím tě, když budeš padat
Chytím tě, když budeš padat

Když roztáhneš křídla
můžeš se mnou uletět
Ale nemůžeš létat, když necháváš
necháváš sama sebe spadnout.' Je to pravdu to co cci? Chci tohle odeslat? Asi jo.

'Odesláno' svítil mi na displayi a mé srdce zrychlilo svůj srdeční tep. Co asi odepíše? Sakra, proč jsem to odesílal!

Po odeslání už neodepsala. Dobře sis to posral Bieber.

'Justine, jsme tady.' Ryan zastavil před domem a mé srdce se doslova zastavilo. Je to tady, buď teď, nebo nikdy. 

'Tak čaute kluci, zítra ráno v 8 na hotelu, platí?' Všichni mi odkejvali hlavou na souhlas a já konečně vystoupil z auta. 

*****

Tak a je to tady. Stojím před dveřmi a ruku mám na zvonku. Stále si dodávám potřebnou sebedůvěru abych konečně zazvonil. Po pár minutách se odhodlávám a tisknu zvonek. Už není cesty zpět.

Dveře se po několika vteřinách otevírají a já vidím osobu mezi dveřmi.

'Panebože Jayi..' Její slzy se začnou kutálet po tváři.

'Ahoj sweetie.' Pevně ji vtáhnu do objetí.

Konečně mám u sebe něco, co mi tak dlouho chybělo.

Nová část je konečně tady:)

Na facebooku mám skupinu o všech mých story, pošlete mi vaše profily, nebo si mě přidejte na FB speciálně pro vás:) 'Zuzanka Biebs' a já vás přidám do skupiny.

Jo a nebuďte si tolik jistí, že je to Steph, třeba není, muhahhaa :D:D:D

COMMENTS &  VOTES :3

DistanceKde žijí příběhy. Začni objevovat