" Rande " °57°

114 4 0
                                    


Minulý díl:

,, To by bylo fajn." řekla jsem a usmála se na něj. Hezké gesto.

,, Ber to jako naše první rande a jako začátek našeho vztahu." řekl ještě.

,, Dobře." uculila jsem se znovu.

,, Achhh, vy jste sladcí." řekla Tara.

,, Já věděla, že stejně skončíte spolu. Říkala jsem to." dořekla si ještě. Musela si rýpnout.

____________________________________

Rande.

Dneska jdu na rande s Fredem.

Jsem nervózní a ani nevím proč. Přitom znám Freda delší dobu, Tak nevím proč bych měla být tak nervní.
Momentálně sedím na své posteli, defakto jsem vlastně na telefonu a odepisuji pár lidem. No ale Tara je tu taky. Rozhodla se, že mi chce vybrat oblečení na moje rande. Byla u mého šatníku už skoro hodinu a stále nic. Vedle mě se mezitím vytvářela hromádka oblečení, které Tara odmítla. Ne zrovna malá hromádka.

Tara se ke mě znovu otočila, prohlédla si mě a nakonec se koukla zpátky na další kousek co držela v ruce. Něco si sama pro sebe řekla a znovu to dala vedle mě.

,, Taro, takhle nikdy nic nevybereš." ujala jsem se konečně slova, protože mě zrovna nějak nebavilo sedět a koukat, jak Tara nic nevybrala.

,, Já za to nemůžu, prostě máš špatnej šatník." řekla mi a znovu se podívala do skříně. Nakonec i ty modré šaty skončili vedle mě. No tedy, vlastně na mě. Tara se nedívala a hodila to po mě.

,, Nemám špatný šatník." odporovala jsem jí. Jako je pravda, že některé věci jsou fakt otřesné, ale naopak tu mám i něco hezkého, nového.

,, Ale prosimte."

,, Nechceš radši někam zajít?" zeptala jsem se jí.

,, Co? Jako teď? Vážně?" řekla hned. Po chvilce si to ale uvědomila.

,, Jo aha. Jako jít koupit oblečení na to rande." řekla konečně, když to pochopila a došlo jí to.

,, Takže?" řekla jsem.

,, Jasně, že jdeme. Tady u tebe bych stejně nic nevybrala." řekla, mávla nad tím rukou. Hned potom se ke mě zas otočila a chytla mě za ruku s tím, že chce jít.

____________________________________

Prošly jsme už asi pět obchodů a Tara furt nic a nic nenašla. Nakonec jsem se do toho vložila vážně už i já. Nemohla jsem tady strávit den, natož týden.

,, Hele Taro, prošli jsme už asi pět obchodů a ty si nic nevybrala. Můžu se do toho prosím taky vložit? Jinak tu budeme ještě dlouho a já mám hlad." řekla jsem zdlouhavě a koukla prosebně na Taru. Ta se na mě lehce ušklíbla, ale hned potom se na mě hezky usmála a řekla.

,, Jako nechce se mi, ale dobře no. Taky mám totiž už hlad." řekla, vzala mě do ruky a nakonec mě odtáhla do dalšího obchodu.

*Po půl hodině*

,, A co tohle?" zeptala jsem se Tari, když jsem vylezla z kabinky a na sobě měla červené šaty.

,, Ne... Chce to něco vyjímečného.. chápeš ne?" řekla mi na to a hned se šla kouknout po dalších.

Nakonec jsem vyšla z kabinky, kde ještě nestála Tara a tak jsem se šla podívat sama.

Nakonec mě jedny uchvátili, takže jsem si je vzala do kabinky, kde jsem si je chtěla zkusit. Mezitím ke mě přicupitala Tara, která držela v rukou asi čtyři další kousky.
No a tím pádem jsem si nejdříve vyzkoušela ty její vybrané a až potom se dostala k těm svým.

,, Uplé, delší, výstřih docela slibný, ramínka to nemá... Hmm" začal komentovat můj výběr, ale nakonec se usmála.

,, Jsou... Perfektní." řekla konečně nahlas a usměvavě se mi podívala do obličeje.

,, No konečně." vydechla jsem a konečně jsme měli hotovo.

Převlékla jsem se zpátky do svého, šli jsme to zaplatit a nakonec jsme se chvíli dohadovali, kam se půjdeme najíst.
Zvolili jsme stejně rychlé občerstvení, které bylo nedaleko odsud.
Já jsem si vzala burger a ona to samé. Sedli jsme si dovnitř, jelikož byla venku vážně zima a nerada bych nastydla.
Vzali jsme si to a došli si sednout do boxu, ze kterého byl výhled ven. Na zasněžené okolí, které vypadalo kouzelně. Milovala jsem zimu, jen díky tomu, že to vypadá takhle. Ale jinak prostě, zima je zima.

,, Co takhle si ještě po cestě koupit nějaké kafe?" zeptala se mě Tara a ukousla si ze svého jídla.

,, Klidně můžeme. Máme ještě čas." řekla jsem, podívala se na své hodinky a kývla.

Znovu jsme si povídali, Tara tedy hlavně o tom mém večeru. Jak hezký to bude, jak má z nás dvou radost.
Bylo to po chvíli otravné, tak jsem to ukončila, tuhle diskuzi na téma moje rande. Dojedli jsme nakonec déle než jsme chtěli, ale stejně jsme si po cestě domů koupili kafe, alespoň s sebou.

,, Jaký z toho máš vůbec pocit?" zeptala se mě tázavě Tara, když jsme přišli před barák.

,, Jsem nervózní o tom žádná, ale říkám si, že ho znám a že to nemůže přece dopadnout špatně, ne?" řekla jsem a koukla nakonec do země.
Vyndala jsem si klíčky, odemkla dveře a obě jsme vstoupili.

,, Hlavně se neboj. Buď vždycky taková jaká jsi. Jako vždy." řekla mi, poklepala mi povzbudivě na rameno.

___________________________________

,,Au moje vlasy Taro." vykřikla jsem, když mi Tara začala česat vlasy, aby mi s nimi něco provedla.

,, Promiň." řekla mi omluvně a pokračovala.

Konečně mi dodělala účes, teď se vrhla na můj obličej. Vždycky se v tom hrozně vyžívala. Zvlášť když jsme bývali menší a chystali jsme se na první rande. Taková naše, hlavně její tradice, která přetrvala.
Ať už nás dělí stovky kilometrů, jsme šťastné. Šťastnější než dřív...

Nová kapitolkaaa.
Další vyjde možná tento víkend. Mohla by tedy, pokud bude čas.

Zase a znovu děkuju, tentokrát za překročení hranice 3K přečtení..❤

Moc si toho vážím.

Přesněji máme

👑👑
3,05K

Vaše❤
xxxx

Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)Kde žijí příběhy. Začni objevovat