''Lil, vybal si věci zlatíčko'' volala na mě mamka z kuchyně.
Máme krásný nový třípatrový dům. Já mám pokoj ůplně nahoře, Vicky v druhým patře a mamka taky v druhém. Kuchyň a obývák jsou úplně dole. Ještě tam máme jakousi malinkou půdičku, ale ještě jsem se tam nebyla podívat. Právě se vybaluju věci, už jsem se tady docela zabydlela. Nedá mi to a prostě se musím jí na tu půdičku podívat. Otevřela jsem dvířka a dolů sjel žebřík. Pomalu jsem vešla nahoru. Bylo to tam zaprášený a všude pavučiny. Bylo tam všemožný haraburdí, ale jakási věc mě uchvátila při prvním spatření. Stála v rohu, plná pavučin. Mělá už oprýskanou barvu, ale bylo v ní kouzlo stáří. Stará nahnědlá skříň vyřezávaná z Dubu nebo Javoru. Byla opravdu kouzelná. Popošla jsem blíž. A s vrzavým zvukem jsem ji otevřela. Uvnitř to bylo ještě krásnější. Byly v ní vyřezávané ornamenty a různé věci. Tu musím mít v pokoji. Seběhla jsem dolů za mamkou. ''Mamčo, pomůžeš mi dát do pokoje skříň? Našla jsem ji na půdě a je moc krásná'' zaculila jsem se. ''Dobře zlatíčko, jen co to tu dodělám'' odpověděla mamka a dál se věnovala vybalování skleniček. Vyběhla jsem zpátky nahoru a dívala se jestli znovu nenajdu něco krásnýho. Bohužel tu bylo jen samé zaprášené harampádí. ''Baf'' sáhl mi někdo na krk. Leknutím jsem poskočila. ''Mamko'' zasmála jsem se. Musím přiznat že mě docela viděsila. ''Promiň, nedalo mi to'' smála se mamka. ''Tak kdepak máš tu krásku?'' ptala se na skříň. Ukázala jsem do rohu na zaprášený monstrum. ''Uf, ta bude těžká.'' promnula si mamka ruce a zvedla ji do půlky. Chytla jsem druhou část a s funěním jsme ji nesli dolů. Postavili jsme ji k posteli, krásně se tam hodila. ''fuu, díky mamčo, teď si ji budu muset oprášit.'' mluvila jsem celá spocená a zafuněná. ''No, uf, spíš ji celou pořádně vydrhnout, smrdí stářím'' zasmála se mamka a pádila zas dolů. Malá Vic si hrála ve velejším pokoji, takže mě nikdo nerušil v mytí skříně. Asi po hodině jsem to měla hotový. Setřela jsem si z čela pot a vydechla. Konečně. ''Oběd, Lil vem Vic sebou'' volala mamka ze zdola. Šla jsem pro Vic. ''Lílínáá'' zažvatlala Vic, když mě viděla. Jsou jí teprve dva roky. Je moc roztomilá, má hnědé kudrlinky po tatínkovi a krásné tyrkysové oči. ''Tak pojď Vic, maminka nás volá na papání'' vzala jsem ji do rukou a odnesla ji dolů do její speciální židličky. Mamka nám nandala jídlo a pak si povídala s Vic. No, nový život v Londýně. Snad si tu najdu nějaký kamarády. Když jsem dojedla jídlo tak jsem se šla provětrat na naši úžasně velkou zahradu. Bylo krásný teplo. Teplý vítr pofukoval a slunce pražilo. Lehla jsem si na lehátko a usnula. Nevím jak dlouho jsem spala, ale vzbudilo mě až mamky volání že je už pozdě ať jdu domů. Probrala jsem se a vážně, na nebi zářily hvězdy a už byla trošku zima. Doběhla jsem domů a hned jsem si zase lehla. Dnešní den mě unavil. Ze spánku mě vzbudilo zvláštní světlo.
By: Horánek *-*
