Část 19. -

167 18 9
                                    

Gamora se už naštěstí více méně uklidnila, ale přesto mě i nadále periferním viděním sledovala, abych se je nepokusila zradit. Stejně by mě nepřemohli.

„Ještě kousek a budeme na Rocketových souřadnicích," poznamenala Gamora ve spěchu, protože jsme byly od místa setkání daleko a celou cestu jsme musely běžet.

„Zajímá mě, co s Draxem našli."

„Uvidíme."

„Jsme tady," poznamenala jsem, když jsme dorazily a potkaly naše zbylé dvě skupinky.

„Pšt."

„Co se děje?" zeptala se Gamora.

„Jedna skupinka Thanosových vojáků to tu celé pozemně obklíčila," řekl Rocket o jejich středně velké skupince, následován Peterem, který mluvil o jejich nejmenší skupince: „Naše skupinka šla dovnitř do támhleté budovy."

Čekal, že jedna z nás řekne, kam šla naše největší skupinka, ale marně, tak se zeptal: „A vaše skupina?"

S Gamorou jsme se na sebe tak nějak rozpačitě koukaly. Kam sakra mohla naše skupinka jít? Malinko jsem se rozhlédla a všimla si jednoho z vojáků na střeše. Že by to byl jeden z naší skupinky? „Bohužel jsme je ztratily, ale domnívaly jsme se, že se rozmístili stejně jako druhá skupinka v okolí, ale na střechách, že Gamoro?"

Ona jen přikývla, a pak se rozhostilo ticho. Ticho před bouří. Neříká se to snad? Všechno, co se pak stane, je takové víc dramatické.

Jenže ono se nic nedělo. Pět minut, deset minut, dvacet. Stále nic. „Tohle je marný," poznamenal Rocket, protože ho to viditelně nebavilo, ale nebyl jediný. Já jsem byla stále v pozoru, protože mě moje myšlenky nenechávaly odpočinout. Stále jsem musela myslet na Gamoru a na to divadýlko s Lokim. Jestli nám to naše divadýlko nevyjde, Gamora Strážcům řekne, kdo jsem. Sice z nich nikdo nebude vědět, kdo Loki je, ale Gamora jim to jistě ráda vysvětlí. Pro ni je nejdůležitější to "Thanosův spojenec" a to, že ho vlastně zradil, jí je jedno. Prostě ho Thanos vyslal na Zem s žezlem pro Tesseract, který stejně Thanosovi nikdy nedal, ale prostě ho tam poslal Thanos.

Ona byla a vlastně je jeho adoptivní dcerou. A zřejmě taky hrála tu loajalitu k němu. A pak odsuzuje kohokoliv jiného, kdo s ním měl kdykoliv něco společného. Lidi.

„Nevrátíme se?" zeptal se Drax a Peter odpověděl: „Nemůžeme."

„Proč?"

„Aether je tady. Někde na této planetě. Musíme ho získat." Páni, Peter to bere hodně vážně.

„Teoreticky se vrátit můžeme," začal polemizovat Rocket, ale nemyslím, že by mu to mohlo vyjít.

„Ne. Slíbili jsme to Nově Prime."

„Já jsem nic nesliboval."

„Strážci ano."

„Takže ty teď mluvíš za nás všechny?"

„Jako vždycky."

„No tak na to si nevzpomínám."

„Já jo."

„Já ne." Zase další pitomá hádka, kvůli ničemu.

„Přestaňte se chovat jako děti. Ničemu to nepomůže," řekla jsem, protože mě to poslední dobou fakt štvalo.

„Dyť jediná ty jsi tu dítě," řekl rezignovaně Rocket a já rychle odpověděla: „Ale jsem ta, která se chová nejdospěleji. Jaká to ironie, že?"

Secret of the Family vol. 2 [Marvel ff] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat