Creepypasta at school | ✓

1. kapitola

Procházím chodbou s kapucou přes hlavu okolo skříněk naší třídy. Většina mě ignoruje, ale když už se o mě nějak zajímají, vrhají na mě nenávistný pohled. Kdo by se také chtěl kamarádit se mnou? S tou divnou patnáctiletou Ester Vavřínovou, která je sice v kvartě na gymplu, ale pořád má jedničky a kamarádí pouze s jednou osobou na celé škole? Ano, tohle jsem já. Mlčící divná šprtka.

Vyndavám si ze skříňky učebnice matiky. Nejvíce nenáviděný předmět. A ještě ke všemu je půlená, to znamená sezení sama v zadní lavici a pouze si můžu přát, aby co nejdřív zazvonilo na přestávku a já se konečně mohle rozkecat s mou jedinou kamarádkou, Bárou.

Zvoní na hodinu a učitelka nejde. Ne, že by mi to vadilo, naopak to vítám, ale je to divné. Naše třídní profesorka je dochvilná a někdy až tak moc, že začne hodinu ještě před zvoněním. Po chvíli konečně přijde, ale mé srdce vynechalo pár úderů.

Hned za ní přikráčely tři osoby, dva kluci a jedna holka. Profesorka řekla, ať si sedneme a hnedka je vyzvala, ať se začnou představovat.

,,Ahoj, jsem Jeff Woods a to je všechno, co chci, abyste věděli," představil se kluk v bílé mikině. Vypadal až nezdravě bledě.

Ve mně hrklo. Naše lavice jsou totiž pospojované do tří řad a vzhledem k tomu, že si všichni posedali do prvních dvou, jediná místa jsou u mě vzadu. A přesně sem se kluk s bílou mikinou rozešel.

,,Č-čau, j-já-já js-sem T-Tob-b-by a-a m-mám t-tik-ky a p-pro-t-to mi n-někdy r-říkaj-jí T-tic-ci T-tob-by," dokoktal Toby a bylo vidět, že se profesorce ulevilo, že domluvil. Toby na sobě měl jakousi hnědou mikinu s modrou kapucou a přes ně žluté brýle. Taky se rozešel ke mně.

,,Nazdárek, já jsem Jane, mám ráda černou a nenávidím tamtoho debila!" vykřikla a ukázala dozadu na Jeffa, který si sednul vedle mě a zamával jí.

,,Prosimtě Ester, seš schopná tyhle provést po škole?" zeptala se. Já jí na to kývla. Beru to jako výhodu, protože nebudu mít matiku, když budu pomalá, uleju se i z jiných předmětů a zjistím co jsou zač. Protože mi hodně připomínají creepypasty. Přeci jen, Jane nenávidí Jeffa, miluje černou, Toby tiky proto Ticci Toby a Jeff divně vybledlý jako stará deka. A mluví česky. Ne, prostě ti budou lidi, co se až moc podobají creepypastám...

Vyjdeme ze třídy a popojdu trochu dál od třídy, když zprudka zastavím. Tři osoby kráčící za mnou do mě narazí.

,,Co děláš?" štěkne Jeff. Nevychovanec.

,,Zastavuju. Jo a mimochodem mic mě těší, jsem Ester Vavřínová," podávám jim ruku. Asi si musejí myslet věci...

Jane povytáhne obočí, ale ruku přijímá. Během mávání rukou říkám dál klidně, ale trochu nervózně: ,,Víte, možná to bude znít jako naprostá blbost a neurvalost, ale chci v tom mít jasno. Vypadáte naprosto jako creepypasty, proto se ptám, jste creepypasty?"

Všichni tři ztuhnou. ,,Tobiasi, tys to pohnojil," zavrčel Jeff a já se ušklíbla.

,,Ale prosimtě ty albíne, vždyť ty ses choval jak naprostej idiot!" štěkla naoplátlu Jane na Jeffa.

,,Nene." ,,Jojo."

,,Prosimvás nechte toho, můžeme za to všichni jasný?" řekl Toby. ,,Ne!" vykřikli spolu ti dva.

,,Lidičky, nechte toho, já to nikomu neřeknu," říkám.

,,To bych ti doporučoval, jestli nechceš umřít dlouhou a bolestivou smrtí," zabručel Jeff a zbytek prohlídky doprovázel pouze můj hlas oznamující, co je kde.

Takže ahoj a vítám vás u první kapitoly. Doufám, že se vám bude knížka aspoň trochu líbit. Nebojte se napsat do komentů, kdyžtak mě upozorněte na chybu. Někde tam jsou schválně nespisovné tvary. Budu ráda i když mi dáte follow na instagram, tam se jmenuju evca.votockova a ivy_cte. Přeju jinak hezký zbytek dne.❤