Pořád se jenom učit..

49 9 4
                                    

neděle 18. června
Jmenuji se Sofie, je mi 14 let a chodím na základní školu v malém městečku Mielendu. Moje mamka se jmenuje Lucie a táta Jakub. Strašně moc bych si přála se dostat na školu Harwey, ale naši nemají moc peněz a školné není zrovna levné. Stojí 70 000 za školní rok. Na koni jsem seděla zatím jenom dvakrát, ale už teď vím, že koně jsou můj život, a až budu velká tak budu chtít mít vlastního ko..."Sofie?" "Ano mami?" Zavřela jsem svůj deníček a strčila ho pod světle modrý polštář."Už sis udělala úkoly?""Hmmmmmm, ne už jdu"zavrčela jsem na ní."Sofie jestli se chceš dostat na střední školu, tak se musíš učit!"Sešla jsem dolů a sedla si k tmavě hnědému stolu a začala jsem psát domácí úkol do češtiny. Čeština nebyla zrovna můj oblíbeny předmět a že by mi šla to se taky říct nedá. "Mamiiiii!?""Copak?" "Co znamená, když tady mám: vysvětli pojem pozdě bycha honit?"zakřičela jsem."Kdyby si četla a ne jenom pořad koukala do toho mobilu, tak to víš a nemusela by ses mě ptát." Tuhle větu sem od ní nesnášela a tak sem zalezla do pokoje a pustila si tam film o koních. Až jsem se dodívala, tak už bylo čtvrt na jedenáct a zítra mě čekala zase ta protivná Nováková, která učila češtinu. Šla jsem se tedy osprchovat, vyčistit zuby a lehla jsem si do té tvrdé nepohodlné postele a s myšlenkama na Harwey jsem usla....

love in the saddleKde žijí příběhy. Začni objevovat