,,Teď je to na tobě, musíš se rozhodnout." Řekla a lehce se na mě usmála. Pokýval jsem hlavou na znamení, že jsem si toho jist. Usmála se, chytla mě za ruku a mi opět byli obklopeni bílou barvou, ovšem pořád jsem je mohl vidět. Jako kdyby tam byla velká televize. Viděl jsem celý pokoj. Znovu jsem se otočil a pohlédl na tvář své matky.
,,Když si byl malý získal si dar, jenže on ho chce zpět. Pokud se toho vzdáš, smíš se vrátil. Jestli se ale rozhodneš opačně."
,,Půjdu s tebou a on ho získá i tak." Dokončil jsem větu za ní.
,,Přesně tak. Teď je to jen na tobě." Řekla a upřela na mě svůj zrak. Nadechl jsem se a začal přemýšlet. Nechtěl jsem o něj přijít, ale nechtěl jsem přijít ani o kluky. Chci žít, ale taky je chci ochránit. Bez té schopnosti jejich smrti nezabráním. Když se jí nevzdám, třeba je ochráním odsud. Bylo to těžké rozhodnutí. Pohled jsem ze země přesunul na její obličej.
,,Jak si se rozhodl? Vzdáš se svého daru?" Hleděli jsme si do očí. Skousl jsem si spodní ret a zavřel oči. Nabral jsem odvahu a nahlas vyslovil ono slovo.
,,Ne."
***
Aloha
Tak tady je už druhá část za jeden den. Prosím napište do komentářů, kdyby se vám to nezobrazilo. I love you all my sweethearts.❤❤❤❤❤
-dadinkaz
