Vězeňkyně

Sen

To jsem se zase dostala do vesmíru? Nebo jsem zemřela? Pomalu jsem otevřela oči. Byla jsem opět ve vězení. Copak to, jak jsem se odtamtud dostala byl jen sen? Nebo je sen toto? Vše tam totiž vypadalo tak jinak. Nikdo se totiž nehýbal a všude bylo ticho. Navíc, vše bylo podivně rozostřené. Rozhlédla jsem se po své cele. Matka seděla na posteli. Dívala se na mě a usmívala se. " Ahoj Moyo." pozdravila mě. " Matko? Co se to tu děje?" chtěla jsem vědět. " Neboj se. Tohle je jen sen. Způsobila jsem ho já. Musela jsem tě naposledy vidět a vše ti vysvětlit." řekla. " Co myslíš tím naposledy?" zeptala jsem se opatrně. " K tomu časem dojdu." řekla smutně. Pak mi pokynula, abych si sedla vedle ní. " Víš Moyo, napřed bych se ti chtěla omluvit." začala. " Za co?" nechápala jsem. " Za to že jsem ti nikdy nebyla schopná říci pravdu." zašeptala. " A to je?" zeptala jsem se po chvíli ticha.

Zhluboka se nadechla. " Nejsi Asgarďanka. Nepocházíme z této planety. A ani ze Země. To je planeta, na které teď jsi." řekla. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Nejsem z Asgardu? " Ale odkud tedy jsem?" zeptala jsem se. " Naše planeta se jmenuje Erdion. Ta planeta byla od Asgardu i od Země strašně daleko, takže o ní nikdo nikdy neslyšel." vysvětlila. " Byla?" nechápala jsem. " Zničila jí temná síla. Mě a pár dalším se podařilo uniknout. Nevím, co se stalo s ostatními. Já jsem ale skončila na Asgardu." řekla. Takže moje planeta je zničená. Nikdy se nepodívám na svůj pravý domov. " Ale proč si skončila ve vězení?" nechápala jsem. " Víš, začala jsem pomáhat lidem. Mi z Erdionu máme schopnosti. Umíme léčit a také se můžeme přemístit. A když jsem začala léčit, někteří se báli. A proto mě zatkli. Báli se, protože nevěděli, s čím mají tu čest. Báli se, že bych jim mohla ublížit. Proto to udělali." vysvětlila.

Nechápala jsem to. " Když se umíš přemístit, proč jsi neutekla?" zeptala jsem se. " V té době jsem již čekala tebe a přemístit se s dítětem v břiše je nebezpečné. A pak, když ses narodila, také to nešlo. Přemýstit dvě osoby je těžké. Navíc jsem neměla kam jít. A tady jsme měli jídlo i kde spát. Ach Moyo, měla jsem se o tebe lépe postarat. Tak moc mě to mrzí." řekla a rozplakala se. " Matko, neplač prosím. Můj život je báječný." ubezpečovala jsem jí. " Teď už ano. Konečně jsem ti zajistila lepší život. Teď jsi konečně svobodná." zašeptala. Chtěla jsem jí obejmout. Jenže když jsem tak učinila, jen jsem prošla vzduchem. " Co to?" vyjekla jsem. " Ach ano, to je ta věc. Víš, použila jsem veškerou mou sílu a kvůli tomu jsem zemřela." řekla. " Ne!" zakřičela jsem Bolestivě se usmála. " Bohužel. Ale to nevadí. Víš, když se můžeš sama léčit, žiješ strašně dlouho. Už byl můj čas abych odešla." vysvětlila.

Vrtěla jsem hlavou. " Ne! To ne! To nemůže být pravda!" křičela jsem. " Omlouvám se. Opravdu moc a za vše. Teď už musím jít. Buď sbohem a hlavně, žij svůj život. Nenech nikoho, aby ho řídil. O všem rozhoduj sama a nenech ostatní, aby ti poroučeli." nabádala mě. Všimla jsem si, že se rozostřuje. Chtěla jsem jí chytit. Musela jsem! Nemohla jsem dopustit, aby mě má matka opustila! Jenže už byla pryč. Zemřela, když mě poslala na tu planetu. Vždyť já jsem zabila vlastní matku! Zhroutila jsem se. Už nemám nikoho. Cítila jsem, jak mi po tvářích tečou slzy. V jednu chvíli jsem si myslela, že se můj život změnil k lepšímu. A teď se můj život zhroutil. Osud je vážně k smíchu. Celý sen se rozplynul, ale to už jsem přez slzy neviděla.

Ahoj.
Hustý co? Dávám vám sem druhý díl za jeden den 😄
To si zaslouží medaili ne? 😂
Sry za krátkou kapitolu, ale takhle to prostě má být.
Jak se vám líbí? Co říkáte na vývoj?
Nikdo ste to nečekal co? 😆😋
Muhahah a to ještě nevíte, co bude dál 😄😆
Jinak, asi hodlám vydávat častěji. Řekla jsem si totiž, že bych měla nějaké své dílo dokončit, jelikož toho tu mám hodně...
Neříkám že to bude hned, že to bude pravidelný... no prostě nic neslibuji. ALE! Už bych to měla dokončit 😅
Takže teď se budu věnovat převážně tomuhle příběhu (pokud ste nečetli nic jiného ode mě, koukejte to napravit 😉)
To je asi vše. Jo a hvězdička a koment potěší 😊
Pac a pusu vaše Hiddlestonerka 😘😄