,,DOKONALOST"✔

9/ ,,Být smířený"

Holka, co se nehodila k ostatním.
Nehodila se do téhle doby.

Stranila se velkých skupin.
Nebyla s každým kamarádka.
Líbili se jí jiní kluci, než ostatním holkám.
Nemalovala se.
Nelhala.
Nesnažila se komukoli zalíbit.
Milovala děti, jejich smích a úsměv.
Milovala déšť, sníh, Slunce, Měsíc, hvězdy, mraky, mráz, vítr, duhu.
Její život se odehrával v knížkách a kresbách, či malbách.

Jen kvůli tomu, že byla trochu jiná, než ostatní jí odsuzovali.

Z počátečního urážení se stala noční můra.
Fyzické a psychické násilí, naschvály, krádeže, vyhrožování.

V čele celé téhle věci stál jeden jediný hoch.
Jediný hoch, který dokázal zmanipulovat půlku školy, své kamarády.

Ale ona pak nepřišla do školy.

Nejdříve týden.

Pak dva.

Tři.

Další tři měsíce...

A když se objevila nebál se, tedy oni všichni, se nebáli pokračovat v tom, co rozdělali.

Zatímco ona byla závislá na prášcích na spaní, on každý večer sledoval svůj odraz v zrcadle a kroutil nad sebou hlavou.
Nebyl na sebe hrdý.

Ona měla po celém těle obrovské modřiny a šrámy. K tomu do sebe začala řezat všelijaké obrazce a nápisy.

Přetrvávalo to půl roku.
Půl roku trpěla.
Jenže to nevěděla, co všechno ji ještě potká.

Potkala ho v parku. Opilého a úplně na dně.
I když se ho bála, neváhala a přiblížila se k němu. On ji nechápavě sledoval a nemohl uvěřit svým vlastním očím.
Objala ho... Pevně. Tak pevně, že se o ni bál.
Bál se, aby se pod tou silou nezlomila.
Díval se jí do očí a přemýšlel, co mu kdy udělala. Nikdy nic. Nikdy.
On jí tolik ublížil, a přesto ho tu chlácholila a dávala mu naději.

Byl vážně nemocný. Spousta lidí by si pomyslila, že si to zasloužil, ale ona si stála za tím, že tuhle nemoc si nezaslouží nikdo. Snad ho ještě litovala. Přišel o všechny své dosavadní sny, v jediné hodině.

On ji nechal být, něčím jí musel vynahradit ty hodiny, které s ním ztratila.
Avšak ostatní v tvrdé šikaně pokračovali, ačkoli je přímo on žádal o skoncování s tím vším.

Začala se vytrácet a vzdalovat se mu.
Po jedné jediné noci.

Už ji ve škole nikdy neviděl.

Po dalších dvou měsících vycházela s maturitou. S maturitou a konečně i svobodou.

Ale na hocha jí zbylo hned několik památek.
Zlomené srdce, jizvy a jeden malý, úžasný chlapeček.

Šikana... Přesně tohle je dost aktuální téma. Řeší se často a hodně.
Jenže, když jste její oběť, tak zjistíte, že se zas tak moc neřeší.

Ten hoch nejspíš dívku měl moc rád.
Třeba si vybral nesprávný způsob, jak jí lásku vyznat. Ale tohle všechno ho neomlouvá. Ona byla slabá dívka a nemohla nic dělat. Stěžovala si, svěřila se, ale rodiče jí nedokázali pomoci, i když se opravdu hodně snažili.

Byla odlišná, jen odlišná.
A oni se ji snažili dohnat k smrti.