„Takže, nezeptáš se mě na můj plán?“ Řekl a tím mně vtáhl zpátky do reality a dál od mích vlastních myšlenek. Zamrkala jsem předtím, než jsem pochytila na co se mě vlastně ptal.
„Chci to vědět?“ Odpověděla jsem otázkou a on se široce ušklíbl, tak živě. Jediná chvíle, kdy jsem ho viděla takového jako na plese když jsme se spolu smáli... a když jsme jezdili na koních. Opravdu vypadá nadšeně.
„Samozřejmě, že to chceš vědět! Řeknu ti to i když nebudeš chtít,“ odpověděl a vyplázl na mě jazyk. Nemůžu si pomoct a musím se usmát. Je hezké ho vidět takhle šťastného.
Niall chytl moje ruce a táhl mně pryč od Arese, od boxů. Woah, podcenila jsem jak šťastný je.
„Mám tu masku, kterou upustila když utekla, takže to každou blondýnku nechám vyzkoušet a tím si budu moct potvrdit jestli je to opravdu ona.“ Zaryju své paty do země, aby mně nemohl táhnout dál. „Vím, že jakmile uvidím její oči skrz masku, nebude o tom žádný pochyb. Řekl bych ti, aby sis jí taky vyzkoušela, protože jsi taky blond a máš stejné oči, ale říkáš, že jsi nešla na ples a proč by jsi mi o tom lhala, že? Plus, Harry potvrdil tvé alibi,“ mrkl na mně a já ustoupila. V hrudi mi vystrašeně bušilo srdce, ne! Ještě hůř než vystrašeně! „Takže vím, že jí najdu, lépe se poznáme a bude to skvělé.“
Bojovala jsem tak tvrdě s tím, abych se zase dala dohromady a dokázala znovu normálně dýchat, místo vyšilování a útěku ze stájí. Nemá ani podezření, že bych to mohla být já a kdyby měl, zabila jsem to podezření tím, že jsem mu znovu a znovu říkala, že jsem na ples nešla. A když jsem ráno narazila na Harryho tomu jen pomohlo. Teď mi ani Niall nezkouší tu masku. Pro jistotu nikdy nezjistí, kdo je jeho záhadná dívka.
Odehnala jsem všechny myšlenky pryč. To je nejlepší. Bude unavený z marného hledání a pak se vše vrátí do normálu.
„Takže,“ začala jsem, můj hlas byl trochu roztřesený, takže jsem si odkašlala předtím než jsem pokračovala. „Takže budeš chodit jako princ v Popelce a hledat majitelku skleněného střevíčku?“ Zeptala jsem se a snažila jsem se, aby to znělo sarkasticky, jak jen to šlo. Používání analogie s pohádkou mně vážně dovádí k šílenství.
Niall se zasmál, jakobych řekla nejzábavnější vtip vůbec. „Něco na ten způsob, i když já budu používat tuhle masku, ale stejně. Záměr se počítá. Myslím, že budu hledat Popelku.“
„Možná budu zvracet,“ řekla jsem a on se rozesmál ještě víc hlasitěji. „Myslím to vážně. Jsi tak klišé. To není normální. Myslela jsem si, že Charlie je tvořen z nadýchaných Disney filmů, ale vyhrál jsi.“
„Ale, no tak!“ Zavolal Niall a přistoupil blíž ke mně. Vzrušení bublalo z každého póru jeho těla. „Být sentimentální je v pořádku, je to přirozené. A jen si to představ,“ dodal a přistoupil ještě blíž, jeho ruce se přesunuli na mou tváři a já ztuhla. „Představ si ten okamžik až jí nandám masku a podívám se jí přímo do očí, jako když koukám na tebe. Přímo do jejích zelených očích a bude to jako v tu noc.“ Polkla jsem, když mluvil a mé srdce divoce tlouklo, když přesunul ruce po mém obličeji tak, jakoby mi na tváři držel masku. „A já bych se na ní usmál, protože jsem ji konečně našel. A ona by byla ráda, že jsem ji konečně našel. Nemůže to být něco špatného, ne?“ Zeptal se a udělal krok blíž, jeho ruce stále byli u mého obličeje a já měla dojem, že moje srdce tlouklo až v krku.
Nemůžu mluvit, nemůžu se hýbat, mohu se mu jen dívat do očí a těžce dýchat. Je to znova jako při tom tanci, v tom okamžiku než mně políbil a já cítím jak mně ta síla táhne blíž. A pak Nialle ztratí svůj úsměv, ale jeho oči jsou stále upřené na mě a hladí mně po tváři svými palci a mé srdce mi poskočí v hrudi. Naklonila jsem se blíž, stála jsem na špičkách a on trochu sklonil hlavu, když najednou Ares zafrkal, aby na sebe upoutal pozornost. A to je můj budíček.
ČTEŠ
Call Me Ella (Překládané do CZ) ✔
FanfictionAno, ztratila jsem otce, který byl nejlepším člověkem na celém světě. Ano, mám nevlastní matku, která je čarodějnice a kterou nenávidím nejvíce ze všech. Ano, mám dvě nevlastní sestry, které jsou jako osina v zadku, a které přišly o rozum když byli...