Otevřeli se dveře...
Měla jsem husí kůži...
Ten člověk za sebou ty dveře zavřel a šel směrem ke mě, byla jsem úplně ve stresu, nevěděla jsem co mám dělat, tak jsem dal hrála že spím. Došlo mi že to bude kluk protože žádná holky by snad takhle nedupala, začala vrzat už i podlaha. Už byl skoro u mě když se najednou znovu otevřeli dveře a uslyšela jsem hlas Rory.,,Calvine, sakra říkala jsem ti ať k ní nelezeš.“
,,Promiň Roro, ale já jsem musel skontrolovat jestli je v pořádku. Vím že jsem to přehnal a strašně mě to mrzí. Přísahám, já jsem jí nechtěl tak moc ublížit, záleží mi na ní“
,,To že ti na ní záleží je sice hezký, ale tady jde sakra o to že ona kvůli tobě brečela, ublížil si jí a to to nebylo poprvý“ Zvýšila hlas Rora.
Fajn sice ten jejich rozhovor byl hodně zajímavej a zajímalo by mě co by řekli dál, ale bála jsem se že se Rora prořekne nebo mu nějak nenápadně naznačí že ho miluju. Začala jsem se ,,probouzet,, mluvili docela dost nahlas takže by bylo možný že by mě vzbudili, vůbec jsem nevěděla co říct něco jako ,,Co tady řvete? Já chci spát, vzbudili jste mě.“ nebo říct něco Calvinovi vůbec jsem nevěděla co dělat tak jsem si sedla s zeptala jsem se jestli by mohli rozsvítit.
„My jsme tě vzbudili?“ Zeptala se Rora
„Jo řvete jak na lesy, nemohli by jste si to, ať jde o cokoliv jít řešit někam jinam?“
„Jo my už jdeme, tak se dobře vyspi. Calvine pojď dělej.“
Calvin si, ale sedl vedle mojí postele a otočil se na mě, šlo vidět že mi chce něco říct, ale Rora ho nechtěla nechat.
„Zoe já... moc mě to mrzí, nechtěl jsem ti ublížit, vážně ne, promiň..“
„Calvine jdi prosím pryč...“ Když jsem to řekla kývnul na mě a zvedl se ze země. Rora zhasla a odešli
Věděla jsem že dneska neusnu za prvý se mi nechtělo vůbec spát za druhý jsem se bála a za třetí vzhledem k tomu že tohle byla oslava tak šel pořád slyšet nějakej hluk. Zvedla jsem se z postele, rozsvítila malou lampičku, na úplně nejmenší světlo na jaký rozsvítit šla, vzala jsem si z nočního stolku moje brýle a šla do Rory koupelny kterou má spojenou s pokojem. Sedla jsem si k toaletce rozsvítila si a začala se malovat zvolila jsem dlouhý, úzký černý linky, světle kouřovky které jsem, ale obzvláštnila třpytivým stínem doprostřed víčka a rudou rtěnku, nanesla jsem i trošku rozjasňovače a tvářenky, ale jen maličko nechtěla jsem to přehnat abych nevypadala jak diskokoule nebo lacině. Když jsem se namalovala šla jsem si vybral něco na sebe, vzhledem k tomu že Rora je menší asi jenom o 4 centimetry než já, tak jsme si mohli půjčovat oblečení, jedinej problém byl v tom že já mám poněkud větší prsa a zadek než má Rora. Vytáhla jsem z Rory skříně krásné růžové šaty které byli hodně uplé a nebyli na ramínka. Oblékla jsem si je, sice jsem měla trošku problém si je obléct přes boky a prsa, ale nakonec jsem se do nich nasoukala a koukla jsem se na sebe do zrcadla, vzhledem k tomu že jsem měla červenou rtěnku tak to vypadalo blbě takže jsem si ji šla umýt a nanesla jsem na rty jemně růžovou tekutou matnou rtěnku. Chyběli mi jen boty a ty jsem zvolila klasický černý lodičky který měli krásnou růžovou podrážku takže se mi vážně skvěle hodili. Poslední věc co jsem udělala byla ta že jsem vyměnila brýle za čočky a učesala jsem si vlasy. Vyšla jsem z pokoje a překvapivě mi to chození na podpadkách šlo, ale věděla jsem že teď přijde to nejhorší a to schody, sešla jsem je se vší parádou a namířila si to rovnou ven kde byli všichni, buď tancovali, jedli a nebo dělali prasárničky. Otevřela jsem šoupací dveře a všichny pohledy byli na mě, šla jsem si sednout za Rorou ke stolu která na mě koukala sice trošku vykuleně, ale usmívala se u toho. Rora byla ten typ holky které když se něco stalo tak z toho uměla vždycky vyjít se stylem, byla jedna z těch nejsilnější lidí který jsem kdy poznala a byla jsem neuvěřitelně ráda že je to zrovna moje nejlepší kamarádka. Na to jak krásná a oblíbená byla tak nebyla vůbec namyšlená, vždycky s ní byla sranda a vždycky v jakýkoliv situaci i když ona byla nejvíc na dně tak dokázala pomoc a podržet. Sedla jsem si vedle ní a napila se mojita co tam bylo, všimla jsem si že tam nikde není Calvin, třeba odešel nebo šel spát vypadal celkem ospale.
„Ty jo ty ses celkem dobře ohákla, moje šaty ti vážně sluší“ zasmála se Rora
„Jsou vážně dokonalý až na to že jsem je nemohla zapnout přes boky a prsa, ale nakonec jsem je zapla a nelituju těch X minut co jsem na tom zapínání strávila“
„Jestli chceš tak si je klidně nechej mě nedrží jak jsou bez ramínek, víš co já do nich nemám co dát a ty toho máš až moc“
„Ty jsi úplně na káry že jo?“
„Joo úplně“ a začala se smát
„No dobře, hele nevíš kde je Calvin?“
„Calvin? To nevím někam šel, asi na záchod, hele, ale nenastrojila ses takhle jen kvůli němu že ne, vždyť víš že má holku.“
„Jo vím to a ne neoblekla jsem se takhle jen kvůli němu neboj, vím že mě nechce.“
„Aaaaa pojď sem“ Přitáhla si mě k sobě a objala mě
Vstala jsem od stolu a šla dát víc nahlas písničku, protože se mi nelíbila tak jsem jí i přepla, byla jsem kousek od stolu s drinkami tak jsem si dala další vůbec jsem sice nevěděla co piju, ale chutnalo mi to. Položila jsem skleničku a začala se bavit s nějakýma lidma, bylo vážně vtipný jak byli všichni opilý, taky jsem už byla trošku v náladě, takže jsem se začala smát, zrovna v tu chvíli jsem se podívala k šoupacím dveřím, stál tam Calvin a koukal na mě, po chvilce se vzpamatoval a rozešel se ke mně..
ČTEŠ
Love Book? No
Romance100 vote /17/3/2017 Každý den jí na lavici přistála jedna papírová holubička, ve které je vzkaz. Kdo ji ty tyhle vzkazy vlastně posílá.? Dozvíte se v průběhu příběhu. Calvin Moriss Nicole Zoe Clark Rora Moon A další...