Long journey 2 (CZ; Hobbit) √

• 10 •

Stoupla si ve chvíli kdy je muž ozbrojil a namířil na ně dalším šípem. ,,Ještě krok a střelím." upozornil je a namířil hrotem šípu na ní. Všichni ztuhly a jediný Balin se rozhodl jít na to tou rozumnou cestou. ,,Prosím," šíp byl namířen na něj ,,nebylo by ve vaší lodi ještě místo? Potřebujeme jenom malou pomoct. Jistě se nějak rozumně dohodneme." řekl mile a muž sklonil luk. Bez řečí šel nakládat sudy a oni ho následovali

,,Proč bych vám měl pomáhat?" ptal se o chvíli později lučišník pokládal sudy na palubu jeho lodi. ,,Tyhle boty už zažili lepší časy." pokračoval v konverzaci Balin mezitím co Iris stála po Thorinovo boku a společně s ním bedlivě sledovala jeho počínání. ,,Doma vás jistě čeká pár hladových krků." usmál se Balin a muž se na něj překvapeně podíval. ,,A vaše žena je jistě překrásná." pokračoval ale to muž ztuhl a ona čekala, co řekla. ,,To jo," odmlčel se ,,byla." podíval se na ně uslzenýma očima. ,,To mě moc mrzí. Netušil jsem," ,,No tak hele, nech už těch řečiček." řekl nevrle Dwalin když se Balin omlouval za svou neopatrnost. ,,Kam ten spěch?" ptal se překvapeně muž. ,,Co je vám po tom?" odsekl Dwalin. Možná se jí to jenom zdálo, ale už to všem lezlo na nervy. Dlouhá cesta.

,,Chci vědět kdo jste a kam máte zamířeno." odpověděl muž prostě a přel se o kůl v zemi. ,,Jsme jen prostí kupci, z Mlžných hor na cestě k příbuzným, v Železných horách." usmál se na něj mile Balin. ,,Prostí kupci?" zakroutil hlavou muž s úsměv a odebral se na palubu. ,,Potřebujeme jídlo, zásoby, zbraně. Pomůžete nám?" řekl poprvé za dlouhou dobu Thorin a postoupil pár kroků vpřed.

,,Já vím odkud jsou ty sudy." začal zkoumat sudy muž a Thorina ignoroval. ,,A co má být?" zeptala se Iris zvědavě. Bard se na ní trochu překvapeně podíval - muselo mu být nad slunce jasné, že není trpaslík. ,,Nevím, co jste měli co dočinění s elfy, ale asi to nedopadlo dobře." odpověděl jí klidně. ,,Do Jezerního města smíte jen se svolením starosty." pokračoval ignorujíc pohledy trpaslíků. ,,A jeho bohatství je z obchodu s Lesní říší. Než aby riskoval hněv krále Thranduila pošle vás za mříže." hodil Balinovi lano.

,,Nešlo by se tam dostat nepozorovaně?" pokračoval Balin. ,,To jo. Ale na to," odmlčel se ,,byste potřebovali pašeráka." ušklíbl se chystajíc se vyplout. ,,Za to bychom zaplatili. Dvakrát!" vyhrkl Balin a jak se zdálo, tak ho tím dostal. ,,Fajn, rychle na loď." řekl nakonec muž a pomohl jí jako první na loď. zaslechla za sebou pár uchechtnutích - zřejmě Kiliho, Filifo, Bofura a Dwalina. Ohlédla se na ně ale nevěnovala tomu žádnou pozornost a posadila se na lavičku. Když byli na lodi všichni, dala Balinovi váček s penězi a oni vypluli.

Brzy se ponořili do husté mlhy. Do mlhy tak husté, že se divila, že Bard dokáže kormidlovat. Bylo opravdu vidět, že se tím živí a neplaví se takhle poprvé. Ladně se vyhýbal skalám vyčnívajících s vody a Iris s ním někdy prohodila pár slov. Jmenoval se Bard, měl tři děti, jeho manželka zemřela, pracuje jako převozních a v Jezerním městě vyrostl. 

,,Chcete nás snad zabít, člověče?" vyštěkl na něj Thorin když se na poslední chvíli vyhnul skále. ,,Na těchto vodách jsem vyrostl, mistře trpaslíku. Kdybych vás chtěl zabít, udělal bych to jinde." řekl klidně a mírně se usmál na Iris která mu úsměv oplatila. ,,Nelíbí se mi. Kdyby bylo po mém, shodil bych toho drzého spratka přes palubu." zavrčel Dwalin. ,,Bard, jmenuje se Bard." opravila ho Iris s protočením očích. ,,Jak to víš?" zeptal s Bofur. ,,No," odmlčel se Bilbo ,,asi se zeptala." nadhodil a ona zakroutila hlavou. ,,Tak dost, tohle nikam nevede." okřikla je a posadila se vedle Kiliho.

,,Máme tu problém." ozval se Balin. ,,Chybí nám několik mincí." pokračoval a opět přepočítával peníze. ,,Gloine." prohodil Thorin lenivě a založil si ruce na prsou. ,,Co? Já nic nemám, jsem úplně švorc!" vykřikl. Pokračoval by jistě dál, ale upoutala je hora. nebyla jako každá jiná. Tohle byl Erebor - Osamělá hora. I jí samotnou uchvátila. ,,Tady! Vemte si to všechno!" řekl a podal Balinovi měšec s penězi.

,,Lidi." sykl na ně Bilbo a kývl na Barda. ,,Peníze!" natáhl k nim Bard ruku. ,,Až dostaneme zbraně." namítl Thorin. ,,Dělejte co říkám." řekl nebezpečně tiše a Balin mu podal všechny peníze. ,,A teď vlezte do sudů." řekl a vydal se ke kormidlu. ,,Bezvadné, takže nás teď napadnou rybáři?" prohodila a náhle jí někdo popadl za pas a dal do sudu. ,,Jestli jo, stejnak na nás nemají." ušklíbl se na ní Thorin a vyhoupl se do sudu. Usmála se a poslechla Bardovo další rozkaz - sklonit se. Iris by se do sudu vešla ještě alespoň dvakrát a tak seé posadila a přitáhla kolena k hrudi. PO chvíli s sebou mírně trhli a to mohlo znamenat jedině to, že zastavili. ,,Zůstaňte tu, jdu něco vyřídit." řekl Bard.

,,Co se tam děje?" zeptal se Thorin. ,,Mluví s nějakým mužem." slyšela Bilbův hlas. ,,Ukazuje na nás!" dodal zděšeně. ,,Zaprodal nás!" zavrčel vztekle Dwalin. ,,Podali si ruce." sledoval BIlbo dál dění. ,,Cože?" zavrčel Thorin. ,,Ticho!" sykla a čekala. Během chvíle nic neslyšela ani neviděla. Pouze cítila nechutný zápach ryb jak jí jimi zasypali. Když už jí docházel dech, někdo její sud převrhl a ona sklouzla rovnou do ledové vody.

,,To nebyl záměr." omluvil se Bard a vytáhl jí z vody. Thorin ho proklínal pohledem když k ní přišel. ,,Ta voda je ledová!" zadrkotala zuby a od úst se jí vznášeli obláčky páry. ,,Brzy se zahřejeme, uvidíte." usmál se na ní a ona prkenně přikývla. ,,Pojďte!" mávl na ně Bard a vydal se s nimi dál. 

,,Tati, kolem našeho domu šmejdí špehové!" přiřítil se k nim Bardův syn. A měl pravdu, brzy už se chovávala s Bofurem a sledovali jak se trpaslíci zbavují špehů. ,,Poslyš, jak se dostaneme k hoře?" zeptala Bofura. ,,Jo to kdybych věděl." zamumlal a ona se uchechtla. Úsměv z tváře jí vymizel tehdy kdy jim Bard s klidem v hlase oznámil, že musí vylézt do jeho domu záchodem.

Vylezla hned po Bilbovi - mokrá, špinavá a hlavně promrzlá. ,,Díky." zadrkotala zuby když jí Bardův syn vytáhl a rychle vyběhla schody nahoru.

,,Tady máš deku, jsi úplně zmrzlá." podal jí Bard huňatou deku kterou přijala. ,,Děkuji." kývla a zabalila se do ní. Sedla si do křesla kde se snažila zahřát, ale vůbec to nepomáhalo. Pohledem vyhledala Thorina. Byl u pootevřeného okna. Došla k němu když zrovna zašeptal: ,,Máš samostříl." nechápala to a Bilbo se vyjádřil za ní. ,,Tváříte se jako kdybyste viděl strašidlo." zamumlal a napil se z hrnku. Všimla si jak Thorin protočil panenky a uchechtla se.

,,Taky že viděl." řekl vážně Balin. ,,Když tu zbraň viděl naposled, město stálo v plamenech." pokračoval ve vyprávění. Poslouchala jeho hlas a dokonce zapomenula na tu zimu která jí byla. Když skončil, nastala menší výměna názorů kterou překvapeně pozorovala. Naposledy se oklepala než odešla k posteli kam se posadila a nevnímala dění kolem sebe. Probral jí vzteklý hlas jednoho trpaslíků. Nebyli spokojeni se zbraněmi. Chápala je, ale věřila, že Bard měl pravdu. Když jde o život, člověk se ubrání s čímkoli.