Y-Yu-chan!

❤️

*Flashback*

,,Yu! Počkej na mě!"
Zavolal jsem na Yua, který běžel zpátky do sirotčince. Když jsem doběhl za ním, můj úsměv zmizel poté, co jsem viděl Yuův naštvaný výraz směřovány na ředitelku sirotčince. Chvilku jsem ho pozoroval ale pak jsem šel za ním, abych zjistil, co se děje.

,,Já bez Miky nikam nejdu!"
Křičel Yu zatímco já jsem nechápavě koukal za Yuem, který začal brečet.

,,Yu? Proč pláčeš?"
Musel jsem se zeptat. Yu přece nikdy nepláče! Muselo se stát něco hrozného...
Yu se na mě otočil ale nic neříkal, spíše to vypadalo, že bude brečet ještě víc. Zatímco já jsem jen nechapavě koukal, přišla ke mně ředitelka a dala mi ruku na rameno.

,,Miko, Yua  adoptoval jeden moc milý pár, proto nás bude muset opustit..."

,,... Huh?"

*Přítomnost*

,,Mikó! Pohni nebo přijdeme pozdě na anglinu!"
Zařval na mě Lacus přes celou chodbu, když jsem si vyndaval věci ze skříňky. Víc ztrapnit mě nemohl?
Zatímco se ke mně Lacus s Renem blížili, já jsem si oddechl, zamkl jsem skříňku a vyrazil do učebny angličtiny.
Bože, další nudný den se stejnýma nudnýma lidma.
Když už Lacus a Rene dorazili, šli jsme do učebny angličtiny. Sotva jsme došli do třídy, zazvonilo na hodinu. Divné bylo, že učitel Eusford se neukázal už 10 minut. Konečně se po čtvrt-hodinovém zdržení ukázal a snad svým příchodem umlčí ty ostatní stále řvoucí hovada.

,,Takže třído. Omlouvám se za zpoždění, ještě jsem řešil pár věcí s ředitelem ohledně jedné novinky, kterou se vám chystám říct."
Poté, co tohle učitel dořekl, konečně všichni sklapli s poslouchali. Že by se konečně stalo něco zajímavého za tu dobu, co sem chodím?

,,Takže bych vám rád řekl, že se k nám dnes připojí nový žák." Usmál se učitel Eusford a všichni vykulili oči, zatímco já jen zvedl obočí. Nový žák? No super. Další nezajímavý idiot, co bude ječet a dělat píčoviny jako všichni ostatní.

,,Tak pojď a představ se prosím." Řekl trochu víc nahlas učitel Eusford, když v tu ránu někdo otevřel dveře a vstoupil do učebny.

,,Zdravím. Moje jméno je Yuichiro Amane a je mi 17 let. Rád vás všechny pozná...vám...?" Řekl Yuichiro a podíval se mým směrem.

,,Y-Yu-chan...?"

,,M...Miko?"

Chvilku jsme na sebe překvapeně koukali a pak jsem se zvedl z lavice a s Yuem jsme si běželi naproti.

,,Yu-chan!"

,,Miko!"

Obejmuli jsme se a smáli se zatímco celá třída včetně učitele na nás udiveně čumeli a některé holky se i prapodivně ušklebovaly. Já vím, co si myslí... Taky jsem si to kdysi myslel.

,,Vy dvě hrdličky se znáte?" Řekl učitel Eusford. Yu se jen začervenal a já se usmál. A na to byla celá třída šokována.

,,Mikaela se usmál!"
,,Určitě se milujou!"
,,To je láska!"
,,Teplouši!"

To jsou hovada! A oni se diví proč se nikdy neusměju. I když asi vypadáme trochu divně, když mi Yu skoro sahá na zadek.

,,Yu-chan...?" Řekl jsem šeptem.

,,Hm?"

,,Máš ruce těsně nad mým zadkem..." Trochu jsem zčervenal a Yu reagoval stejně. Pak dal svoje ruce pomalu pryč.