Dunhall

Jeskyně

To monstrum bylo fakt obrovský... Ale nic co by Dunhall, syn Dormunda, prvního rádce Trpasličího krále Froyda nedokázal. Snad...

Ten Krvehlav musel měřit víc než 10 stop, což proti mým 5 stopám byl nejmíň dvojnásobek.. Což byl i na míšence slabý prúměr. Ale jestli mi někdo někdy řekne, že jsem prcek, nakopu mu prdel a urvu mu uši.

Byli jsme v jeskyni a jediné světlo vycházelo z pochodně v mé ruce. Ptáte se proč se někdo jako já, syn Prvního rádce, nacházi v opuštěné jeskyni na kraji Holmova žlebu? No... To protože ta jeskyně není až tak opuštěná, jak si lidé v okolí mysleli a proto, že nejsem čistý trpaslík.

Krvehlavové jsou hnusná stvoření. Monstra, která vznikla z krvemancie prastarých Mágů. Nic na čem by jste se chtěli podílet. Kůže na jejich lebce je rudá a prosakuje z ní krev. Nevím přesně jak to funguje, ale ta krev jim pomáhá regenerovat se a samozřejmě... do jejich tupé, hnusné hlavy se dostane tak, že ji vypijí! Proto sekejte po hlavě... Jestli nejste trpaslík... Nebo nedej bože míšenec!

Krvehlav se pohnul a svou obludnou rukou se mě pokusil udeřit. Dokonce I hloupý míšenec jako já pochopil, že taková rána by byla osudná. Uskočil jsem o něco dozadu a hodil pochodeň do vzduchu, při čem jsem vytáhnul svou obouruční sekeru. Mezitím se krvehlav už znova natahoval na další ránu. Jakmile ji vypustil, moje sekera skrátila jeho ruku předpokladem o stopu a půl.. Krvehlav hnusně zavyl a zaútočil druhou rukou. Přišel i o ní. No jo.. Trpasličí ocel.

Ruce mu hned začali dorůstat. Z ruk mu doslova rostly nové. Já se však nezastavil. Zatím co on se odtáhl, já hledal spůsob jak se dostat k jeho hlavě. Samozřejmě, že jsem ho našel. Jeskyně byla vysoká něco přes 40 stop. Vnitřek byl vytvořen kaskádovitě jako schody a na každé stěně vysel řebřík, takže jsem slepě sekl po monstru znovu a skočil na řebřík. Krvehlav se stáhnul podemnou a zůstal sedět. Byla to hloupá stvoření vytvořená pro zabíjení. Bez toho aby je Krvemant ovládal byly neschopní... A tak jsem skočil dolů na jeho záda a těsně před dopadem jsem mu svou sekeru zaryl hluboko do hlavy. Musím uznat, že tolik krve jsem nečekal. Byl jsem od ní celý.

"Tak to bychom měli."