Jako ve snu [MenT]

Přání

Zamkla jsem dveře a následně si sezula boty. Klíče jsem položila na skříň a jednou rukou se pokoušela sundat si bundu, kterou, když se mi to podařilo, jsem pověsila na věšák stojící za mnou. Namířila jsem si to do kuchyně, kde jsem si nabrala polévku a strčila ji do mikrovlnky. Měla jsem dvě minuty na to, abych si odnesla aktovku do pokoje a zašla si na záchod. Po asi pětisekundovém pípání jsem mikrovlnku konečně vypla a vytáhla misku polévky, kterou jsem položila na stůl. Sedla jsem si a do mobilu zastrčila svá bílá sluchátka, která jsem popadla před chvíli ze svého pokoje. Pustila jsem si video od MenTa a začala jíst. Konečně jsem se necítila být sama. Rodiče zemřeli už když jsem byla malá a teta u které od té doby žiji, byla od rána do noci v práci, teď už mi je 13. Sourozence jsem neměla. Po skončení videa jsem uklidila misku do myčky. Byl pátek, takže škola mě nemusela zajímat. Rozhodla jsem se, že se půjdu projít. Nechtěla jsem být zavřená doma. Zase sama. Vzala jsem si na sebe stejnou bundu ve které jsem přišla, popadla klíče ležící na skříňce a obula si boty trochu zašpiněné bahnem, byly ale černé, tak to nebylo moc vidět. Vydala jsem se do dalekého parku, kam jsem ráda chodívala s rodiči, když byli ještě naživu. Bylo to tak dávno.
Došla jsem k obrovské fontáně, kterou okolo obklopovaly lavičky a na některých seděli lidé. Přistoupila jsem k mně moc známé fontáně a zahleděla se na vodopády dopadající na klidnou hladinu.

*dětský smích*
,,Nešplouchej na mě tu vodu" Na tvářičkách se mi objevil dětský úškleb.
Ale za chvíli jsem se začala zase smát a šplouchala vodu nazpátek. Zvedla jsem se od fontány a přišla k závoji sedmikrásek a dvě utrhla. Přistoupila jsem k rodičům svírajíc sedmikrásky v obou rukách.
,,Maminko, Tatínku?"
Oba se na mě s úsměvem podívali a já jednu sedmikrásku podala tátovi a druhou mamince. Usmála jsem se.
,,Mám vás mooc ráda" zazubila jsem se i když mi v té době chybělo dost zubů a oni mě hromadně objali.
,,My tebe taky Alice" každý mi dal pusu na jedno líčko.
*Dětský smích*

Odtrhla jsem konečně své rudé oči od pláče a nahmatávala svou bundu. Z jedné z kapes jsem vytáhla minci a přiložila si ji oběma rukama k hrudníku. Zavřela jsem oči a po chvíli je zase otevřela.
,,Přeji si, aby mě měl zase někdo opravdu rád." vyslovila jsem své přání a hodila minci do fontány. Sledovala jsem, jak postupně dopadá na dno k ostatním mincím. Otočila jsem se a odešla domů.

**********
Příběh píšu jenom pro zábavu, tak to prosím neberte příliš odborně.:D
Jinak za jakékoliv rady, názory, komentáře budu moc ráda.^-^