Jako ve snu [MenT]

Sen

Doma jsem si zapla televizi a spolu s tousty, které byly tvořeny mnou, jsem usedla na gauč. Zrovna dávali nějaký film, tak jsem ho upřeně pozorovala, ale netrvalo dlouho a já upadla i s prázdným talířem ležícím na mém břiše do říše snů.

Seděla jsem na houpačce a maličko se pohupovala. Byl podzim a já sledovala děti hrající si spolu na hřišti s jejich rodiči. Všichni vypadali tak šťastně. Já se taky usmívala. Ten pohled mě hřál u srdce. Alespoň ty děti měly štěstí. Alespoň ony byly se svými rodiči.
Někdo zezadu obešel houpačku tím pádem i mě a sedl si na vedlejší houpačku. Chvíli jsme tam jen tak mlčky seděli, ale když se zvedl, zvedla jsem se s ním. Konečně jsem se na něj podívala. Usmála jsem se. Vysoký, hnědovlasý kluk s modrošedýma očima. Ano. Stála jsem tváří v tvář s člověkem, jehož videa si pouštím každý den, aby v domě nepanovalo hrobové ticho. Abych měla koho poslouchat. Abych se necítila úplně sama. Stála jsem tváří v tvář své velké opoře. Mentovi.
,,Ahoj" usmál se a já se v té chvíli musela usmívat jak psychopat.
,,Ahoj"  Vydali jsme se směrem k louce. S každým naším výdechem se před námi objevila viditelná pára. Užívala jsem si tu chvíli být s ním. Na louce jsme si sedli na samostatně stojící lavičku. Okolo žádná jiná nebyla.
,,Jsem Honza" přehodil pravou nohu přes levou a opřel se.
,,Já vím" taky jsem se opřela. ,,Znám tě" podívala jsem se mu do očí. ,,Vždy se na tvá videa dívám, když je mi smutno." Uhla jsem pohledem na zem.
,,Pak už je mi mnohem líp" usmála jsem se a znovu nahlédla do jeho očí.
Napjatě poslouchal. Ale já už mlčela.
,,Ty znáš mě" zasmál se. ,,Ale já ještě neznám tebe"
,,Jo, promiň." cítila jsem, jak mírně červenám. ,,Alice" zamumlala jsem tak potichu, že jsem to neslyšela skoro ani já. Ale on to stejně nějakým záhadným způsobem slyšel.
,,Těší mě, Alice" usmál se a podal mi ruku. Když jsem se ji dotkla, všechno se ozářilo.

Vzbudil mě pád talíře. Promnula jsem si oči a pohlédla na zem. Talíř se naštěstí nerozbil. Vzala jsem ho a v kuchyni vložila do myčky, kterou jsem následně zapla. Sedla jsem si zpátky na gauč a při hledění na televizi i když  ji vůbec nevnímala jsem myslela na svůj sen. Byl tak živý.
Bylo teprve pět ráno a já už nemohla usnout. Vypla jsem telku a popadla svůj notebook. Najela jsem na YouTube a klikla na první video od menta, co mi tam vyjelo, což byl Minecraft Dropper. Hned jsem ho stopla a začala mluvit. Nevím, co mě to napadlo, ale začala jsem stopnutému Mentovi na obrazovce mého notebooku vyprávět svůj sen.
Tak moc jsem se s tím snem chtěla podělit, ale neměla jsem s kým. Honza z videa byl jediný, komu jsem to mohla vyprávět. I když jsem vypadala jako cvok, co se baví s vlastním notebookem, tak se mi ulevilo.
Potom jsem video zapla a udělala si k němu párky. Začalo se rozednívat a já jsem se převlékla do modrých džín a růžové mikiny.  Chtěla jsem jít do parku, ale ve dveřích mě zastavila teta, která se právě asi vrátila z práce.
,,Nikam nechoď. Jdi nahoru, zachvilku ti donesu krabice a všechny své věci do nich naházíš" mrkla na mě a než jsem stačila něco říct, znova zmizela ve dveřích. Naprosto nic jsem nechápala tak jsem poslechla tetu a odešla do svého pokoje. Jak říkala, zachvilku byla v mém pokoji i se dvěma velkýma krabicema.
,,Zítra se stěhujeme" vyhrkla a položila krabice vedle mé postele. ,,Zajdu ještě pro další" už chtěla odejit, ale po mém hlasitém 'cože!?' se zastavila.
,,Kam se proboha stěhujeme?" trošku jsem znervózněla.
,,Do Pardubic" zazubila se a rychlostí blesku zase zmizela.
Počkat! Do Pardubic? Tam přeci bydlí MenT! Možná ho tam potkám, konečně bych se potkala s člověkem který tu pro mě byl vždycky, když ostatní nebyli aniž by to věděl.
Náhle už jsem se nemohla dočkat. Rychle jsem začala házet věci do krabic a do hodiny byl můj pokoj úplně prázdný. Tedy až na nábytek, co tady byl ještě před naším nastěhováním. Postupně jsem krabice snesla dolů a našla tetu, která schovávala poslední věci z kuchyně do větších krabic než jsem měla já.
Pomohla jsem ji a do půl hodiny bylo hotovo. Už zbývala jenom koupelna. K vyklízení jsme si pustily písničky na mém mobilu a při házení věcí do krabic se pohupovaly do rytmu. Dokonce jsme si i zatančily. Náramně jsem se bavila, tetu jsem měla moc ráda. Všechny krabice jsme naložily do stěhovacího auta, které si teta půjčila od známých. Už byl večer, tak mi teta udělala večeři a já po ní hned usla. Zase jsem upadla do známé říše snů.

                        ************