Martinus koukal na televizi a já ukízela. Však co,nepomahej mi. Prohlídla jsem ho a radči ho nechala být. Už tak je nakrknuty a já se sním hádat nechci.
Začal mu zvonit telefon,,Padaš mi ho prosím?" otočil se na mě. Usmála jsem se a telefon mu donesla...
,,Ahoj...ne....možná....asi......je toho moc....kdy?.....no tak fajn...dobře.....ahoj....ano....jo ahoj" tipl to a otočil se na mě
,, Co?" pozvedla jsem obočí když už na mě tak 5 minut koukal,,Jo mamka nás zve na večeři" usmál se a šel ke mě,, Jako dneska?" opřela jsem se o jeho hruď,když mě objal,,Ano" přikívl,,A v kolik?" jak chápete ne? A co si vezmu na sebe? Proboha,,Máme tam být o půl 7 a je 5 takže co budem tu hodinu dělat?" zkousl si rt a celou si mě prohlédl,,Já musím douklízet" mrkla jsem na něj a šla dělat již zmiňovanou práci.....
***
Stála jsem před skříní a hladala své oblíbené tryko. Kde je? Otočila jsem se a šla se mrknou do koupelny. Tady! Natáhla jsem se na pračku a hmátla po tryku.
,,Klidně by si mohla jít takhle" viděla jsem odras Martinuse v zrcadle,,No to víže jo" obešla jsem ho a přitom si přes hlavu přetáhla tryko
,,Dem?" otočila jsem na když už jsem měla boty i bundu na sobě.
Ahoj
Takže nebudu se tady vymlovat...prostě se mi nechtělo😇a neměla jsem ani čas.
Je trátká,ale snad se líbí
Papa
ČTEŠ
Nový život?!
Random,,Mami?!" ,,Ano zlatíčko? " ,,Mám ten byt a aji tu práci" ,,Vidíš já ti říkala,že to zvládneš" A jde se na samotný život.Vložila jsem poslední krabyci do auta.
