Mrzí mě to stále víc
Ale ty si pořád nedáš říct
A budeš mít svou hlavu
A já se schovám tady vzadu
Schovám se před tvým pohledem
Díváš se na mě jako dalekohledem
A propálíš mi v srdci díru
Která je vrytá tužkou do papíru.
Koukáš se na mě a vidíš mou lítost
Ale v očích pořád máš tu soudnost
Která mě neustále měří
Ale tobě nikdy neuvěří
Neuvěříš svým citům, které ke mě chováš
Jak zbabělec se před nimi schováš
Schiváš se za masku
Která schová tvoji lásku
Lásku kterou nikdy neprojevíš
A stále mi budeš tvrdit že nic necítíš
Přitom já ji cítím všude kolem
Schovává se pod mým stolem
A když kus z ní ke mě projevíš,
Tak co mám dělat, to mi nepovíš
Pozoruješ to jak se chovám
Ale já se před tebou radši schovám
Protože k tobě také něco chovám
Kroužíme tu kolem sebe
Díváme se na rozbouřené nebe
Ale cestu jsem k sobě ještě nenašli
Už hodně bolestí jsme sinoba prošli.
Tak proč to nezkusit
Toho druhého už nepustit
Připoutat si ho k sobě
Ruce se nám střetniu v sobě
Miluju tě už to vím
Do celého světa to vykřičím
Aby to všichni věděli
Že jezdím každou neděli
Těch 93 kilometrů jenom kvůli tobě
Vlastně i kvůli sobě
Protože mé srdce pokaždé jásá
A slova už nezůstávají prázdná
Jen s tebou cítím se být svá
Už chci být jenom tvá
Jednou někimu celá patřit
Abych nemusela srdce zase zavřít.
Před vším co mu může ublížit
Někoho chci něžně políbit
Něžný polibek změní hodně
Budeme mít blíže k sobě
Už neci nic iného míti
Nežli tene si s sebou vzíti
Už nikam tě nepustit
Všem ostatním už odpustit
Za to že mi šanci nedali
A pak zase jenom zmizeli
Naučili mě toho dost
Radovat se pro každou maličkost.
ČTEŠ
Střípky mé duše.
Ngẫu nhiênSbírka mých básní. Můj pokus o psaní básniček a poezie, smutné chvíle , depresivní, ale i šťastné. Chvíle kdy člověk vezme do ruky pero a píše, co má na srdci. Neni nic snazšího než myšlenku dát do věty a tu pak pustit na papír. Jsou to me pokusy o...
