Byl to úplně normální den, jako každý jiný, ničím výjimečný. Avšak měl svůj taj a čar. Byl to den, kdy jsem poznala někoho, kdo se stal součástí mého života, součástí plánu, plánu pro nový, zcela nový život.
Mé jméno je ......Jun Hwa. Žiju na východě. V Jižní Koreji, ve městě Incheon. Je mi 16 a za 3 dny mám narozeniny, ale to pro mě není až tak důležité, musím živit mojí matku, která spadla do těžkého alkoholismu a starší sestru, která si svoje výdělky přináší z ulic....shrnutě, živí se prostitucí. Každopádně, kritizovat jí bohužel nemohu, její svobodná volba mi v tom zabraňuje. No a čím se živím já? Našla jsem si práci v jedné restauraci, kde umývám nádobí. Jak prostá práce to je, ale musím se s tím spokojit. Moje výplata jde do rozpočtu na nájem. Celý náš malý skromný byt táhnu sama. Jednou se nám stálo, že jsme se museli vystěhovat na ulici, naštěstí jsem to stihla zaplatit. Bylo mi líto, se dívat na opilou matku a sestru, zaprodávající svoje tělo cizím mužům. Uvnitř mě to ničí, ale je to moje rodina. Pamatuji si otce, byl by na mě pyšný, nechť mu je zem lehká a nebe otevřené.
Jsem na cestě do školy a ani ještě nemám dodělané úkoly. Jelikož jsem včera byla v práci přes čas, tak jsem neměla čas jej udělat. Skvělé, učitelka mě asi zabije. Vzala jsem si učebnice a naházela je do batohu. Zkontrolovala jsem mámu, spící na gauči.,,Jun, sakra potřebuji peníze, tak kde jsou?" Řvala na mě.,,Musím jít do školy, dám ti je později." Zamkla jsem dveře a spěchala na autobus.
Autobus dojel až k mé škole. Vystoupila jsem a hnala svými nohy do třídy v pátém patře. Vešla jsem včas do třídy a posadila se do lavice. Zazvonilo na hodinu a všichni jsme se uklonili. Do třídy vešla ředitelka a jeden mladík. Typuji mu 19.,,Třído, toto je náš nový studentský asisten, zástupce vaší třídní učitelky." Žáci se na mladíka podívali.,,Annyeonghaseyo, já jsem váš dočasný třídní učitel a mé jméno je Tarae Dungwan. Jsem tu pouze dočasně, takže si moc nezvykejte. Mým příchodem, se taky dostáváme k novým pravidlům, které budou platit pouze v mých vyučovacích hodinách." Paní ředitelka se na něj usmála a uklonila se k odchodu.,,Byl bych velice nerad, kdybych zapomínal vaše jména. Takže si můžete připravit lísteček s vaším jménem, nebo přezdívkou, obojí budu počítat." Vytáhla jsem si ze sešitu lísteček a napsala 'Jun'.,,Právě teď máte hodinu historie. Připravil jsem si prezentaci k tématu, pokud si zapisujete výpisky, klidně si je vypisujte, budu velmi rád, když mi je na konci hodiny ukážete a ano budu vás z takových prezentací zkoušet." Všichni si povzdechli. Upřímně, bylo mi to dost celkem jedno. Moje studium bylo dobré a známky jsem měla prospěšné. Jeden z naší třídy, byl to Twam, jeden z těch nejdebilnější a dost velký problémista na celé škole, bez vyvolání vykřikl,,A co kdyby jste nám něco o sobě řekl?" Učitel se otočil a věnoval mu pozornost.,,Zajisté, ale pro příště se pro své dobro a zdraví, přihlašte, jinak skončíte ne velmi dobře." Jeho výraz vypovídal za vše...totálně naštvaný. Twam už radši nic nezmiňoval a jen tiše seděl.,,Kde bych to jen začal..." posadil se na stůl a přemýšlel.,,Nejsem zdejší obyvatel, přicestoval jsem se sem z jižní Ameriky. Nějakou dobu, jsem žil v Evropě. Studoval jsem různé obory, například pedagoga, ale nikdy jsem se o učitele na této škole nezajímal. Jsem tu dočasně a to z jednoho prostého důvodu.." Postavil se a sledoval jak si holky šeptají do uší.,,Víte pak proč?" Zeptal se hlasitějším hlasem, který polekal dívky sedící v první řadě lavic. Na jeho otázku odpověď znám. Přihlásila jsem se.,,Prosím, slečno, jak zní vaše jméno." Zeptal se.,,Jun, Jun Hwa." Přistoupil blíže,,Dobrá Jun, jak zní váše odpověď?" Postavila jsem se,,Rád cestujete, tudíž jste cestovatel." Podíval se na mě a usmál se.,,Ano, zajisté, máte pravdu." Posadila jsem se a dále sledovala dění.,, Je mi jednadvacet." Dívky projevili úžas. Chanel, to byla dívka, která seděla v první řadě, se přihlásila a učitel jí vyvolal, stejně jako vyvolával ostatní.,,Jste ženatý?" Tato otázka pobavila celou třídu, ba dokonce i učitele.,,Ženatý? Kdepak, jsem cestovatel a na vztahy nemám čas, ale za 2 roky, plánuji si někoho najít." Dívky se tvářily zklamaně a toho si učitel už nevšiml.,,Myslím, že už toho vyprávění máme až dost, budeme pokračovat v historii." Všichni jsme si nešťastně povzdechli a pustili se do výpisků.
Po škole, jsem musela hned do práce, nebude to zrovna lehké, ale musím to přežít...
Jun Hwa:
Tarae Dungwan: