Životabudič ✔️ | Fremione fanfiction

Druhá kapitola - Slovo zdravě žárlivý, to si budu pamatovat

Hermiona se probudila. Když vedle sebe nenahmatala Rona, rychle se posadila.

Na hodinách bylo něco okolo osmé ráno. Existovaly dva důvody, proč nebyl Ron doma. První, musel nutně odejít do práce, a nebo druhý, chtěl odejít dřív, než vstane.

Raději se přiklonila k té první verzi a vstala. Oblékla si chlupatý župan a zamířila do kuchyně.

Dala vařit vodu na čaj a pustila si televizi. Stála opřená o linku a zadívala se na stůl, byl na něm vzkaz. ,,Šel jsem na snídani.''

Žádné oslovení či pozdrav, jen oznámení s tím, že šel na snídani. Přetrhla pergamen napůl a hodila ho do koše.

Najednou se ozval domovní zvonek. Ve stejnou dobu se dovařila voda a ve stejnou dobu začala i reklama v televizi. Byla zmatená, co má udělat jako první.

Nahnula se pro ovladač a vypnula televizi, mezitím se bytem prohnal zvuk zvonku. Poté si zalila čaj.

,,Už jdu!'' zakřičela nepříjemně.

Přiběhla ke dveřím a když je otevřela usmála se. ,,Ahoj,'' pozdravila dva kouzelníky před ní.

,,Ahoj, je tu Ron?'' zeptal se ji George.

,,Ne, šel na snídani, beze mě,'' oznámila a opřela se o futra.

,,Nemohli jsme si nevšimnout, že jsi poslední dobou dost přešlá,'' uchechtl se Fred.

,,Ty jsi stejně vnímavej jako Ronald,'' zašklebila se a vrátila se zpět do kuchyně. Dvojčata vešla dovnitř, až za ní.

,,Nevíš, kdy se Ron vrátí?'' zeptali se ji.

,,Ne,'' zavrtěla hlavou.

,,Aha, tak, my bychom mu tady něco nechali,'' kývl George na svého bratra.

,,A co?'' nadzvedla Hermiona obočí.

,,Tohle,'' vytáhl z kapsy krabičku.

,,Sladkosti?'' zasmála se.

,,Jo, je to jedlík.''

,,Tak mu to tu nechte,'' ukázala ma stůl a napila se z hrnečku s čajem.

,,Super,'' zaradovala se dvojčata.

,,Doufám, že pro mě nic nemáte,'' změřila si je pohledem.

,,Očekáváš něco?'' podívali se na ni s pobaveným výrazem.

,,Trochu,'' pokrčila nad tím rameny.

,,Nemáme pro tebe nic,'' mávl nad tím George rukou.

,,Protože jsme nenašli nic, co by se ti líbilo,'' doplnil ho Fred.

,,Jo, přesně tak,'' přikývl a podíval se na hodinky. ,,Sakra, jdu pozdě. Hermiono ozvu se, ale už musím. Nechci, aby Angelina dlouho čekala,'' usmál se a vyběhl ven.

,,Ahoj!'' zamávala mu Hermiona z okna.

,,Hele, Životabudiči,'' ozval se Fred.

,,Ano?''

,,Co ti ve skutečnosti je?'' zeptal se ji a posadil se na židli u okna.

,,Nic, mám se skvěle, mám úžasnou práci, skvělé přátelé a-''

,,A strašnýho přítele,'' doplnil ji.

,,Ne, to ne,'' namítala, ale když uviděla Fredův kyselý obličej změnila názor. ,,Jo, mám.''

,,Co se s ním děje?''

,,Nevím, poslední dobou je mu už jedno, jaký jsem měla den, jak bylo v práci, jak se mám. Je mu i jedno, když se o mě zajímají ostatní muži, není už ani zdravě žárlivý,'' pokrčila nad tím rameny a posadila se naproti němu.