Do you want me?

2

Přeji hezký večer =^.^= Pridávám sem další kapitolu... a s podivem zjišťuju, že tohle možná budu schopná vydávat pravidelně XD ....to jsou věci XD XD ...
***

Mezitím, co jsem kontroloval  doručené emaily, mi přišly další čtyři.  A to musím být za dvacet minut na poradě. Už jsem s tím chtěl vzteky praštit, když v tom dorazil Louis. Vzal jsem si papíry, co donesl a zvedl se ze židle. " Teď musím na poradu a potřebuju, abys skontroloval emaily.  Sedni si, ukážu ti co se kterými máš udělat " vyzval jsem ho, na ex vypil zbytek kafe a začal si papíry skládat do desek.

,,uhm dobře jak to tedy mám udělat?" Kouknu na něj a sednu si na židli....nebylo to zas tak složité, jen jsem se bál, že něco pokazím a bude zle....jakmile mi to vysvětlil, začal jsem to třídit...bylo jich tam dost... asi se nashromáždily za nějakou dobu. Všechno to pečlivě pročítám a dávám to do různých složek, aby to měl roztříštěné....přece jen si nejsem jistý, jak bych měl odpovědět. Pak si to nechám vysvětlit... teď toho tam mám stejně hodně  takže to stihnu stejně jen roztřídit.

Když jsem mu vše vysvětlil, vyrazil jsem do jámy lvové.  Měl jsem sto chutí to utnout po deseti minutách s tím, že jsou neschopní...ale to by nikam nevedlo, takže jsem tam jen trpěl jejich kecy a radil jim, co a jak... od toho jsou tu přeci oni! Asi po třech hodinách jsem přišel, úplně mrtvý,  zpět do kanceláře " Máš To?" Štěkl jsem na něj... dneska jsem byl už od rána vážně podrážděný...

,,uhm.. ano. Dokonce přišli nějaké nové, tak jsem roztřídil i to. Nevěděl jsem jak na to odpovědět, tak jsem vám to radši nechal. Jen jsem vám ještě vytiskl tenhleten... vypadá důležitě, tak by jste se možná na něj měl kouknout teď, aby nedošlo k omylu..." Řeknu a rychle mu podám papír....vážně jsem se snažil, aby to bylo precizně a mohl po mě najít, kam a co jsem dal na jaké místo....

Změřil jsem si ho pohrdavým pohledem a vzal si ten papír.  Pak jsem skontroloval, jak to roztřídil a vrátil se pohledem zpět na něj. "Dobrá práce.  Tohle mi opravdu ušetří čas " věnoval jsem mu mírný úsměv. Opravdu je vidět, že si s tím dal práci " Teď máš na chvíli volno, klidně si skoč dolů do kantýny, hradí to firma " mrkl jsem na něj a začal se zabývat těmi emaily.

,,uhm dobře děkuju... kdyby něco budu na telefonu " řeknu nejistě a taky se na něj usměju. Vezmu si telefon a jdu dolů do bufetu, kde si vezmu bagetu a začnu jí jíst...měl jsem už trochu hlad...zapiju to kolou a přemýšlím nad svojí existencí...je tahle práce pro mne? Vážně mě potěšilo, když mě pochválil... moc mě to zahřálo ale je docela zvláštní. Jednou se chová mile a podruhé jako můj otec...samozřejmě že mi to nevadí jsem na to zvyklí, jen jsem nečekal, že má někdo podobnou povahu, jako můj otec

Jen jsem zamručel na souhlas a pokračoval ve vyřizování.  Díky tomu, jak to roztřídil, mi to místo očekávaných asi tří hodin zabralo jen třičtvrtě.  Znaveně jsem se protáhl...a dostal trochu hlad.  Zavolal jsem tedy Louisovi " nespěchá to, ale až půjdeš nahoru, vem mi kuřecí bagetu ". Pak jsem se přesunul na ty návrhy, které jsme dneska projednávali. Mezitím, co jsem dělal maily,  se mi to stihlo rozležet v hlavě, takže mi šla práce hezky od ruky...

Překvapeně vyndám telefon a zvednu mu to. Jen to odsouhlasím a asi za patnáct minut mu přinesu jeho bagetu a pití, aby ho nedráždily drobky...vím že to nechtěl, ale myslel jsem si, že by to mohlo být fajn. Je to jen voda, jelikož jsem se bál mu vzít kafe....vejdu do jeho kanceláře se zaklepáním a dám mu bagetu na stůl i s pitím a k tomu ubrousky, aby nezamazal lejstra nebo počítač.... Stoupnu si ke dveřím a čekám na své další pokyny