"Katrin!,,
'' Už běžím mami!!,,
Právě běžím za mamkou do auta a jedeme za její kamarádkou. Asi bych se vám měla představit. Jsem Katrin Annabel Jonesová. Je mi sedmnáct let. Mám oříškové oči a černé vlasy. Nejsem ani tlustá ale ani hubená. Ráda zpívám a hraju na klavír. Vždy když hraju na klavír jako by se zastavil čas a na světě byla jen já a klavír. Miluji když se mé prsty zaboří do kláves a ozívají se krásné zvuky. Z mého přemýšlení mě vytrhla mamka.
'' Katrin posloucháš mě??,, Řekla a na chvíli se na mě podívala a pak se zase věnovala řízení. '' Ne promiň. Co jsi říkala?,,
'' Jen že Suzi má dceru stejně starou jako jsi ty. Proto budeš spát u ní v pokoji,,
"Mami prosím ne. Nemůžu být s tebou? Klidně budu spát na zemi..,, řekla jsem a dělala psí oči. '' Ne zlato je na čase aby jsi si našla kamarády,, Asi jsem vám to neřekla ale nejsem moc společenský typ. Nějak mě nebavili večírky do tří do rána. Nebo nekonečné nakupování s holkama. Nejraději jsem si sedla ke klavíru a nebo četla nějaké knihy. Za nedlouho jsme zastavili před krásnou obrovskou vilou a já měla bradu až na zemi. "Zlato zavři pusu, když se něčemu divíš.,, napomenula mě mamka a vedla ke dveřím. Zazvonila a já si jen představila jak asi vypadá ta paní a jak vypadá ta její dcera. Když se dveře otevřeli stála tam paní stejně stará jako moje mamka. Nečekaně mě pozdravila. "Tak ráda vás vidím. Ahoj my se ještě neznáme ale jsem Suzi.,, hned na to mě objala. Vešli jsme dovnitř a v obýváku seděl postarší pán a četl si noviny. '' Johne zlato jsou tu pozdrav je,, řekla ta paní. Ten pán se zvedl z křesla a šel směrem k nám." Ahoj Katrin tolik jsem o tobě slyšel,, Řekl a objal mě. Co to všichni mají s tím obijmáním?? Ptala jsem se sama sebe.
Najednou se v obýváku objevil opravdu hezký kluk. Myslela jsem že to je jejich syn. Ale ani trochu se jim nepodobal. Po chvíli přišla holka a plácla si s ním. Rozloučili se a onen kluk odešel pryč. '' Dobrý den. Omlouvám se že jdu pozdě, ale musela jsem Camerona vyprovodit.,, Řekla a vřele se usmála. Vypadala že je v pohodě.
'' No nic zlato, to nevadí. Prosím vezmi tady Katrin do svého pokoje a proveď jsi tady. Ať ví co kde je.,, Řekla Suzi a ukázala na mě. '' Dobře mami. Jó a ještě jsem se chtěla zeptat víte že Andrew slaví 18té nazoreniny můžu tam prosím jít??,, Doslova prosila pohledem a ja tam jen seděla a doufala že ji pustí. Nakonec bych potom měla pokoj pro sebe. "Dobře ale vezmeš sebou Katrin.'' když to řekla měla jsem v krku KNEDLÍK!
'' T-to není n-nutné.,, Vykoktala jsem ze sebe, ale na to se hned ozvala moje mamka. '' Jen jdi zlato prospěje ti to!,, Neměla jsem z toho radost ale musela jsem jít nechtěla jsem mamku zklamat. Došli jsme do jejího pokoje a mě opět spadla brada až na podlahu tak krásný pokoj jsem v životě neviděla. Měla černou velkou postel. Na ní takové ty krásně chlupaté polštářky a ostatní blbosti. Hned nad postelí měla okno takže ji do pokoje hezky svítilo. Krásná velká černá skříň. Prostě krásný pokoj.'' Pojď se posadit. Něco s tebou uděláme.,, řekla a já se šla posadit na tu úžasnou postel. '' Promiň ale nevím jak se jmenuješ,, řekla jsem a trochu se bála aby se neurazila. '' Jsem to ale nezdvořák. Jsem Sofie ale říkej mi Sof.,, Řekla a začala něco hledat v té obrovské skříni. '' Moc mě těší Sof já jsem Katrin ale můžeš mi říkat Kat,, Byla jsem na sebe pyšná, že jsem dokázala mluvit se Sofii bez koktání. '' Dobře teď už dost představování jde se pracovat,, Řekla a vzala do ruky nějakou taštičku a vytahovat z ní různé věci. Nikdy jsem se nemalovala nebylo to za potřebí. Mám bezchybnou pleť růžové plné rty dlouhé řasy. Nic víc nepotřebuji. Sof mi udělala lehké linky a dala lesk na rty víc toho vážně nepotřebuji. Vzala do ruky nějaké oblečení a podala mi je abych se šla převléct. Dala mi šedý svetr černé kalhoty šedé boty a k tomu ještě čepici a brýle. Nevím k čemu mi bude ta čepice ale dobře.
Sešli jsme dolů a tam se bavila moje mamka se Suzi. ''Páni vám to ale sluší,, řekla moje mamka a Suzi jen souhlasila. Bez dalšího slova mě Sof táhla za ruku o pár bloků dál kde byla menší vila a z ní se ozývala hlasitá hudba a jak tak koukám tak oslava byla v plném proudu. Vešli jsme dovnitř a ani jsem se nestačila rozhlédnout už jsem měla v ruce červený kelímek s něčím co ani pořádně neznám..
TOHLE BUDE JEŠTĚ DLOUHÁ NOC...Ahoj lidi🤗❤️ Mám tu novou knížku. Doufám že bude mít lepší úspěch než knížka '' Mám na tebe chuť,,🙄 A taky budu ráda když budete hlasovat. Nebo když mi napíšete svůj názor.🤔🤗❤️❤️
PS: Omlouvám se za chyby. 🙄
ČTEŠ
Long Way
RomancePtáte se co je to život? Je to jedna dlouhá cesta. Cesta která není zrovna lehká. Dokáže vám házet klacky pod nohy. Někdy vás rozesměje a někdy zase rozbrečí. Někdy vám přivede nové lidi. Nebo vám zase vezme ty které máte rádi. Takový je život. Nik...