Haru on ice!!

1.

Pátek [5:35]

Ach.. zase slyším ten zkurvený zvuk mého mobilu.. Natáhl jsem ruku, abych mohl vypnout budík na mém mobilu a spát dále, jenže to se mi nějak nepodařilo

,,Haru-chan, okamžitě vstávej!" objevila se ve dveřích moje sestra Mei, ,,Musíš do školy ty debile!"

,,JÁ JSEM TI ŘEKL, AŤ MI TAK DOPRDELE NEŘÍKÁŠ!!" okamžitě jsem vstal z postele a vyháněl Mei z mého pokoje, ,,A můžeš už vypadnout, Mei." vzdychl jsem. Ona si nějak nikdy nevšímala, že po ní řvu. Vlastně jí to bylo upíče.

Zamkl jsem se raději v pokoji, aby mě už nemohla otravovat a postavil jsem se před skříň, aby jsem si vzal nějaké oblečení do školy. Správně bych měl nosit uniformu, ale já na to vždy doslova seru. Nenávidím, když mám stejné oblečení, jako někdo jinej. Oblékl jsem se a odemkl pokoj. Když jsem otevřel dveře, tak jsem viděl před mým pokojem sestru, která začala na mě úplně řvát, že proč se tam zamykám. Nic jsem na to neřekl, jenom jsem si uchechtl a šel do kuchyně, kde nás čekala snídaně.

,,Haru, měl bys začít nosit už uniformu." naznačila mi máma, že se mám jít převléct, ale já jen zakýval hlavou a pustil se do snídaně.

,,Ani mě nehne." řekl jsem s plnou pusou a Mei házela na mě vražedné pohledy, ,,A ty se takhle na mě nekoukej, jinak ti vyhodím tu tvoji  knihu, kterou z celého srdce miluješ, se ani nedivím, že nemáš žádného kluka." zasmál jsem se ji

,,Drž hubu Haru-chane! To není pravda!!" měla  pomalu slzy na krajíčku.

,,Oba toho nechte! Chováte se jako malé děcka! Vypadněte už z domů a běžte do školy, okamžitě!!" zařval na nás táta. Oba jsme věděli, že mu nemůžem odporovat, tak jsem se zvedl od stolu, vzal si batoh a šel do školy. Školu mám trošku dále od našeho domu, takže jsem jezdil autobusem do školy, ale poslední rok do školy běhám, za to Mei jezdí autobusem. Stejně bych nevydržel poslouchat ty její debilní kecy.

Pátek [8:01]

,,Takže třído, dnes budeme dělat....." říkal něco učitel, ale já ho nikdy nevnímám, protože si vždy dám do rukávu sluchátko, opřu si jakože rukou hlavu, poslouchám nějaké good songy a koukám z okna.

,,Hej Haru." poklepal mi ze zadu Finny na rameno,  já si vypl písničku, která mi právě hrála a otočil se na něho

,,Coje?" otráveně jsem protočil očima a koukl se do jeho modrých očí.

,,Víš, že Luke má dnes závody? Dnes tam jdu takže jsem se tě chtěl zeptat, jestli bys nechtěl jít..."

,,Ne, díky. Já jsem doslova s krasobruslením skončil a nehodlám si to ani připomínat. Víš to moc dobře."

,,Vím, ale prosím... Udělej to pro Luka. Víš jak bude šťastný, když tě skoro po roku uvidí? Vždy mu na tobě záleželo a podporoval tě v tom. Fandil ti na každým závodě. Tak prosím, udělej to někdy ty jemu."

,,Ježiši, tak jo... Půjdu tam.. Ale že bych se vrátil ke krasobruslení, tak to absolutně nemám v plánu."

,,Děkuju moc." radostí mě obejmul a já jenom vzdychl. Vždy se choval jako malej kluk, i když jsme ve třeťáku. Vypadá, jako kdyby by byl z prváku, ale i tak ho mám rád..

,,No, nemáš zač. A už mě pusť, prosím.." pustil mě a já se otočil zpět směrem k tabuli. ,,Hmm.  Jaké je to dávat pozor? Mohl bych to zkusit" otočil jsem se na Lizzy, která měla lavici hned vedle mě, po pravé straně.

,,To je skvělej nápad!" zašeptala, aby ji neslyšel učitel, ,,A mohl by jsi taky začít nosit uniformu, protože každého učitele to sere."

,,Však to je můj úkol, abych je nasral. A nosit uniformu nemám vůbec v plánu." pousmál jsem se na ní a začal jsem konečně dávat pozor.
Vysvětloval tam nějaké ty píčoviny, co vysvětluje každej jiný učitel....

,,Huhuuu konečně zvoní!" vykřikl jsem po asi 40 minutách radostí a šel jsem s kámošema k automatu, abych si mohl koupit něco k jídlu.

,,Hej, Haru, chci si s tebou o něčem promluvit." objevila se přede mnou Mekasa s rukama na bocích.

,,Chtít můžeš." zasmál jsem se s kamarády a šel jsem směrem ke třídě, jenže ona mě chytla za kapuci mikiny a nehla semnou. ,,Můžeš tu kapuci prosím pustit?! Rád bych šel do třídy, víš, a nezatěžoval se hloupostma díky."

,,Prosím, jenom minutu."

,,Fajn. Tak ale pojď ven." kývla na mě hlavou a následovala mě. ,,Tak co jsi mi chtěla říct?"

,,Vím že jdeš se kouknout na Lukem. Neměl by jsi v plánu znovu začít s krasobruslením? Jinak mimochodem, bude tam aji Viktor, půjde se totiž na něho kouknout.." jak vyslovila jméno Viktora, zkameněl jsem. Viktor je mistr světa v krasobruslení. Je to můj vzor..

,,Ty víš proč jsem skončil. Zatím nemám v plánu se zpět vrátit na led."

,,Ale Haru, probuď se! Teď máš v sobě mnohem více síly!" vzala mě za ruce a koukla se mi do očí. Šlo na ní poznat, že mi důvěřuje

,,Makaso, uvidím ještě." pustila mi ruce a šel jsem směrem k moji třídě, ,,Zatím se měj, možná se uvidíme." louskal jsem si prstama, protože vím, že to nenávidí.

,,Haru-chan" rozběhl se ke mně Finny, ,,V kolik se sejdeme?" usmál se na mě

,,To bylo doufám naposledy, co jsi mi takhle řekl. Jinak je to na tobě." Prokroutil jsem jenom očima a furt jsem si luskal

,,Moc se omlouvám Haru." koukl se na zem provinile, ,,Jinak kolem 15:00 před školou, protože závody má v 16:00."

,,Oukeej." kráčel jsem si do třídy a Finny a usmíval radostí. Těším se, až uvidím Luka, protože je to můj bývalý nejlepší kámoš. Pomohl mi se vším kdykoliv.
___________
Pátek [15:01]
___________

Ugh, takže první díl je vydanej huhu 😅 Každý díl bude přibližně vycházet do týdne 😄❤️ Může vyjít ale i dříve. Jinak prosím, neřešte moje chyby, nějak důkladně nekontroluju chyby 😂 Takže doufám, že se vám tahle kniha bude líbit a zatím ❤️

SteSarahSte 💕🔥🙈