Nebezpečná Mia Heks...[AVENGERS]

I

Trmácela sem se opuštěnou, ulicí. Právě muselo bejt pět minut po tří ráno a já se teprve vracela domů.

Cejtila sem kolem sebe zatuchlinu,moč, zvratky a bůh ví co ještě. Kolem byla jen tma, na cestu mi lehce doblikávala rozbitá lampa.

Viděla sem jen chodník, před sebou a ke všemu matně.

Konečně sem odemkla, dveře od bytu ve kterém sem žila s rodiči. Zacpala sem si nos a vešla. 

,,Kde si byla?"štěkl na mě otec. Který seděl v křesle a čučel na bednu s flaškou v ruce.

,,Víš jaký sem o tebě měla strach?"vyšilovala matka a sedla si skoro polonahá na mého otce.

,,Jo, všimla sem si že mě šly, tvoje kalhotky hledat"zabručela sem. A šla směrem k mému pokoji.

Chytla sem za kliku a těsně před obličejem mi proletěla prázdná flaška od piva, která se roztříštěla.

Cejtila sem jak mě něco ošklivě zarylo do tvaře a rána začala krvácet. To nemyslí vážně?!

Vytřeštila sem na něj oči. Od hodil matku na zem a střísknutím o zeď mě chytl pod krkem.

,,Takhle se svou matkou mluvit nebudeš!!"zařval mi do ucha. Co jsem to udělala? Jak sem si mohla vzit, tohle prase! Ach...Mio mrzí mě to.

Slyšela sem matčiny, myšlenky. Seděla, ubrečená na zemi a jako obvykle hystericky brečela. ,,Ty malá,čubko. Rozuměla si!!"zařval na mě, znova otčím a praštil vedle mého obličeje pěstí.

,,Zla-zla-zlato,nech jí"vysoukala ze sebe matka, a snažila se ho odemně otrhnout ale marně. Znova ji odhodil na zem. Matička začala znova hystericky brečet.

,,Tak rozuměla, si ty zasraná čubko?!"Prskl a třiskl mi s hlavou o zeď. Přes všechnu bolest sem se na něj podívala a zasmála se.

,,Čemu se směješ, ty špíno nechtěná"uhodil mě, znova a znova a do čtveřice všeho zlého mi vrazil mezi oči. Skácela sem se na zem.

,,Si stejná jak tvá matka"ještě si do mě kopl a šel si zpátky sednou do křesla.

Chytla sem kliku a skoro neuspěšně se vyšrábala na nohy. Otevřela sem dveře.

,,Dobrou noc, zlato"řekl otec jako by se vůbec nic nestalo. ,,Dobrou"zaskřípala sem zuby a se zamknutím zavřela dveře.

////

Carter
14:45 před barakem.

Zapipal mi mobil s SMSkou. Podívala sem se na hodiny. Bylo 13:25, takže sem se mohla ještě válet v posteli ale když mi došlo jak mě včera musel ten hajzl zřídit.

Vydala sem se směrem do koupelny. Ani jsem se při pohledu na sebe nezhrozila.

Na pravém oku, monokl. Na levé tvaři, řeznou ranu od flašky a natrhlí ret. Tohle make-up nezpravý a ani nemůžu použít svoje schopnosti. Krucinál!! Odhodila sem vzteky, kelímek s kartáčkem a pastou.

Kdybych si ošetřila svoje zranění otec by to hned zjistil. Byla bych v haji a zase bych musela nosit obojek.

Fajn, trošku zpravím tuhle ránu. Přiložila sem si lehce ukazováček k ráně na tváři. Zelenej paprsek, kterej vycházel z mého prstu z celil ránu, dala sem ho pryč aby to nešlo poznat.

Opatrně sem nanesla make-up kolem pravého oka. Ret sem nechala tak jak byl. Nanesla sem trochu světle hnědých očních stínu, světle hnědou rtěnku.