Smrt se nám může zdá se jako nevinná, ale díky ní se občas dá zapomenout na špatnosti. Věci, které se neměly stát. Na lidi, které jsme neměli potkat..
Už se vám určitě stalo, že jste cítili takovou nenávist, až jste si přáli něčí smrt. Ne vždy však tento pohled na danou situaci, či člověka, přetrvá. Ať už si přejete svou, nebo snad něčí jinou smrt, ujišťuju vás, že je to z 99% kvůli blbosti. Malichernost, kterou se dá přehlédnout. A co to jedno procento? To jsou lidi, kteří prožili tak hrozné situace, jako třeba vyvraždění celé své rodiny, která byla zapříčněna bezdůvodně...pro zábavu...
Ano. Jak už jste nejspíš poznali, nepíšu. to sem jen tak. Jen tak mě nenapadla myšlenka příkladu toho jednoho procenta. Jsem obyčejná holka. Nemělo se mi to prý stát. Ale stalo se. A to se nedá jen tak přejít.
Začalo to v den podobného mému každému pátku. Škola, klarinet, sbor orchest... Pátky jsou pro mě nejhorší dny, vstávání tak brzo ráno a večer se vrátit tak pozdě. I když jsem domů přicházela okolo šesté večer, i tak nebýval ještě nikdo doma..
ČTEŠ
Smrt jako nevinnost
RandomDeník obyčejné holky. Tedy jí se zdá že žije obyčejným životem alespoň do chvíle co...