"Kupředu bratři, teď nesmíme polevit, už jsme skoro u brány", řekl velitel družiny a povzbudivě pozvedl štít se znakem černého škorpiona. Družina se odvážně vrhla k velké dřevěné bráně, která držela družinu zkušených zabijáků od Velké knihovny, ve které se ukrývala prastará kniha kouzel, pro normálního člověka je to jen stará kniha, ale pro velkého čaroděje má nevyčíslitelnou hodnotu. Jeden méně urostlý muž hodil k bráně dva barevně odlišné krystaly, které se při dopadu spojili, objevil se malý záblesk a v bráně se objevila díra, dost velká aby celá družina prošla skrz najednou. "A teď si jdem pro tu knihu", řekl kapitán a rozeběhl se, následován družinou, ke středu místnosti kde na podstavci ležela otevřená kniha, kolem které kroužila magie. Jakmile se kapitán pokusil chopit knihy, zasáhla ho pronikavá bolest a tam kde stál kapitán, byla nyní jen hromada prachu. Ostatní se hned zhrozili a ustoupili krok zpátky, náhle se ozval dunivý hluk a hned zase přestal. Jeden z družiny už to nemohl vydržet a tak se otočil a dal se na útěk. Nebylo však kam běžet, tam kde stála brána, byla nyní kamenná zeď. Všichni si toho hned všimli a začali si uvědomovat, že se odtud nemůžou dostat živí. "Musíme najít cestu ven!", řekl jeden z těch urostlejších." Musí tu být ještě nějaká cesta", řekl další. Všichni se rozeběhli do různých směrů ale kromě knihoven a knih nemohli nic najít. Náhle se však knihovnou ozval temný hlas. "Opravdu jste si mysleli, že si tu jen tak přijdete a ukradnete z mojí knihovny mojí nejcennější knihu?", ozvalo se ze všech směrů." Teď tu všichni, jeden po druhém umřete!, zařval výhružně hlas a náhle ztichl. Všichni stáli na místě jako zkamenělí. Náhle jeden z nich vzplanul a proměnil se v prach, další se propadl podlahou, nikdo neví kam, zbytek vytáhl zbraně doufajíc že se alespoň můžou na chvíli ubránit, než je postihne jistá smrt. To však bylo k ničemu, jeden z přeživších náhle ztuhnul na místě, očí se mu rozzářili ohněm, a vrhl se po vlastních druzích, šlo vidět, že je ovládán magií a tak jeho útoky nebyly rychlé a ani přesné, avšak i když se podařilo ovládnutého zasáhnout přímo do srdce ostrou čepelí, se znakem škorpiona, pokračoval v boji. Souboj však netrval dlouho, jakmile udělal vyděšený zabiják chybu, ovládnutý ji využil a zasadil smrtelnou ránu, přímo do hlavy ostrou sekerou. Po chvíli už zbyli jen poslední dva živí, ale už se dlouho nic nedělo a tak si řekli, že už je po všem, netrvalo tomu dlouho a před nimi se objevil muž v černém plášti a zahaleným obličejem černou kápí, jediné co šlo vidět, bylo pár pramenů vlasů, černých jako noc. Oba se na něho podívali s vytasenými zbraněmi." Za tohle zaplatíš", řekl jeden z nich. Osoba v plášti, se však jen zasmála a pomalu si sundala kápi." To vy budete platit za vaši troufalost", řekl přísně.
Z Velké knihovny v posledních okamžicích šel slyšet jen křik, a z dálky šly vidět jen záblesky rudého světla.
O 5 let později...
ČTEŠ
Pád čarodějů
FantasiPo mnoho staletí hlídali zemi Keltharin nejmocnější čarodějové. Nastal čas, kdy staří odejdou a přijdou jejich nástupci. Jenže zlo se blíží a může ohrozit chod budoucích věků...