Prázdniny|Reddie CZ|ff

Kapitola 5. - Ten večer u zatopeného lomu.

Uběhlo pár dní. Z pokoje kde byli chlapci celý den zavření se ozývala hlasitá hudba.
"Kluci! Stište to trochu! Nebo běžte ven, jak dlouho jste tam už zavření?" houkla Richieho matka ale nikdo jí neodpovídal.
"Že já tam na vás přijdu! Sakra Richie!".

Už se chystala jít nahoru, když někdo vypnul hudbu. Ozvala se hlasitá rána dveřmi a dva chlapci vyběhli z pokoje. Jakmile seběhli schody, narazili na Richieho matku.
"Tak a padejte ven!" řekla a plácnula Richieho přes zadek. Chlapci na nic nečekali a rychlostí blesku vyletěli ze dveří.

"Kam půjdeme?" zeptal se Eddie.
"Co já vím.., kamkoliv." řekl Richie rozhazující rukama.
"Tak třeba k lomu." navrhl Eddie a usmál se.
"Jo.., to by šlo. Jdem!" řekl Richie a rozeběhl se po silnici směrem k lomu. Bylo jim jedno že běží uprostřed silnice, protože na ní moc aut nikdy nejezdilo.

"Tady." Vydechl Richie a přestal běžet. Kluci zahnuli ze silnice na písčitou cestu lemovanou stromy. Vysoké smrčiny se ani nehnuly, bylo bezvětří. Za malou chvíli konečně dorazili k lomu. Voda byla průzračná. Neváhali, hned do ní skočili. Dováděli přibližně hodinu, jakmile je to přestalo bavit, vylezli na břeh a sedli si k sobě.

"Kolik je?" zeptal se Eddie a podíval se na Richieho.
"Počkej..ne, já jsem idiot." chytil se za hlavu Richie.
"Co je?" zamračil se Eddie.
"Áále.., já jsem si zapomněl doma telefon a hodiny nemám, ty snad jo?" řekl Richie a podíval se na Eddieho.
"Hodinky nemám ale můžeme zkusit odhadnout čas podle slunečních hodin!" pousmál se a stoupnul si.
"Dobře. Jak se to dělá?" zeptal se Richie nedůvěřivě.
"Koukej stoupneš si takhle a potom..." začal Eddie vysvětlovat. Richie ho sledoval se vším zájmem, ikdyž  vubec nevěděl o čem to vlastně mluví. Eddie se začal divně otáčet a pozorovat svůj stín, když mu Richie podkopl nohy.

Eddie spadl přesně na Richieho rty, jako kdyby to měl vypočítané. Eddie se usmál a začal líbat Richieho který byl zaklíněným pod ním. Eddieho kaštanové vlasy spadaly do Richieho obličeje.
"Eeh stačí!" vykřiknul se smíchem Richie. Eddie se svalil vedle něj a začal pozorovat nebe.

Slunce pomalu zacházelo a chlapci leželi na spacácích u břehu lomu. Přinesli si totiž věci z na spaní jelikož se rozhodli strávit noc pod hvězdami.

"Je mi trochu zima.." pípl Eddie.
"Ale prosimtě.., tak si vlez ke mně ne?" Richie hodil tázavý pohled na Eddieho. Eddie pomalu vlezl k Richiemu. Richie si ho přitáhl k sobě. Eddie si položil hlavu na jeho hruď a užíval si to teplo.

To co se mezi chlapci stalo tu noc, věděli jen zlaté hvězdy na nočním nebi, které je mlčky pozorovaly.