Vždy, když trénuji, tělem mi proudí zvláštní energie. Jako bych se znovu vrátila do té doby, kdy na nás zírala jen skupinka turistů a pár znechucených teenagerů.
Byla to úplně jiná doba, teď je z nás populární skupina se spoustou fanoušků po celém světě.
Hudba dohrála. Má duše se přemístila zpět do přítomnosti. Všechny ty krásné pocity utichly. Jediné, co jsem v tu chvíli cítila, byla kapka potu na čele.
V rohu místnosti seděla Helča. Naše dobrá známá. Jen díky ní můžeme dělat tohle všechno.
Její znuděný pohled nás propaloval skrz na skrz.
,,Jak nám to šlo?" optala se jí Gabča. Na obličeji se jí rýsoval úsměv a v očích se blýskla jiskřička hrdosti. Chápala jsem ji. Tentokrát se nám to obzvlášť povedlo. Je hrozná škoda, že se to nenatáčelo.
,,Upřímně? Nechápu, proč dávám svůj čas a peníze do něčeho takového, jako jste vy," pronesla Helča s naprosto kamenným výrazem.
Všechen dobrý pocit byl pryč.
Všimla jsem si, jak zklamaně se Nikča zatvářila. Sebevědomí nám za necelou minutu spadlo ze sta na nulu.
,,Podle mě to zas tak strašný není."
Podívala jsem se, odkud ten zvuk přichází.
Byla to Pavlína, mladší sestra jedné ze členek, Gabči.
Musela jsem si ji pořádně prohlédnout. Jako vždy byla krásně a decentně nalíčená. Od koutků očí se až k uším táhly černé linky a na čele měla rudou rtěnkou nakreslený kosočtverec s čárkou.
,,Děkujeme," špitla jsem.
ČTEŠ
KÚ-Č
FanficKÚ-Č (kriplové útočí-Česko) je první K-popová skupina původem z České republiky. Simona, Nikola a Gabriela v Koreji žijí už nějaký ten pátek a staly se dost úspěšnou dívčí skupinou. Jenže co když si jejich manažerka vymyslí nový způsob motivace dív...
