I'm just drunk // Yoonmin

4. Neznámé číslo

Pohled Jimina

Běžel jsem za kluky dolů a snažil se nepřemýšlet nad tou bolestí. Nesmí nic poznat Jimine! Křičel jsem na sebe v duchu.
"Tak jak jste si to užili, když jsem odešel?" Usmál jsem se na kluky. "Jhope je opilej, Taehyung taky, ale ne tolik a já s Jin-hyungem jsme v pohodě. Takže dobrý." Zasmál se Namjoon-hyung.
"Jimineeee!" Přiběhl ke mě Jhope a chtěl mě obejmout.
"C-co to máš na rtu!?" Zarazil se a zkoumavě mi hleděl na rty.
"Ale nic." Nervózně jsem se zasmál.
"Nejsem debil, jen opwilej. Vidím ž-že máš ten ret rozseklej." Promluvil na mě Jhope. Byl z něj cítit ještě vetší alkohol, než z Agusta.
"Jsem v pohodě, jen jsem ve tmě prostě nějak blbě spadl. N-nic to není." Odpověděl jsem Jhopovi a ten se na mě nevěřícně díval.
"Byl tady Agust?" Pošeptal mi, tak abych to slyšel jen já.
"N-ne!? Proboha toho jsem viděl naposledy, když jsi mě za ním posílal." Nervózně jsem se usmál.
Jhope jen rychle nasál vůni vzduchu,  nesouhlasně zavrtěl hlavou a s námahou odešel do svého pokoje. Nechápavě jsem se podíval na kluky.
"To je v pohodě Jimine, když jsi odešel, začal hrozně pít a teď se takhle chová." Pokrčil rameny Jin-hyung a odešel se postarat o opilého hyunga.
"Vážně je ten ret v pohodě?" Podíval se na mě tentokrát Tae.
"Jo prosimtě, jak říkám, šel jsem uličkou bez světel a o něco jsem uklouzl a nešikovně spadl." Usmál jsem se.
"Dobře" Zasmál se Tae a obejmul mě. Lehce jsem sykl bolestí, ale nebylo to naštěstí tolik slyšet.
"Tak pojď Tae, odvedu tě do pokoje." Vzal jsem Taehyunga kolem pasu a táhl ho do našeho pokoje.
Posadil jsem ho na jeho postel a pomohl jsem mu si sundat tričko a kalhoty. Hodil jsem na něj nějaký jeho větší triko a došel ke svojí posteli. Byla na ní nějaká mastička a lísteček.

"Ty modřiny se ti s tímhle budou rychleji hojit, sám s ní mám dobrou zkušenost"
Trochu jsem posmutněl, když jsem viděl, že už je skoro prázdná, musel mít hodně modřín, ale teď jsem ji opravdu potřeboval. To se tolik pereš Aguste? Řekl jsem si pro sebe.
Vzal mastičku do ruky a došel k oknu. "Přece jenom se staráš hyung." Zašeptal jsem do vzduchu, mezitím co jsem se díval ven.
Z

avřel jsem okno a došel do koupelny. Tae mezitím něco dělal na mobilu.
Sundal jsem si tričko a začal si mazat již trochu viditelné modřiny.
Podíval jsem se na krk. Ten cucflek musel být vidět na kilometry daleko. Ironicky jsem se zasmál, nandal si znovu tričko a začal si čistit zuby. "Hyung?" Ozval se Tae. "Hm?"
"Co to bylo za mastičku?" Zeptal se Tae a mě zaskočila pasta.
Rozkašlal jsem se a vyplivl pastu. Umyl jsem si obličej, vypláchl si pusu a došel k Taemu s mastičkou v ruce.
"Jen krém" usmál jsem se.
"A odkdy si dáváš krém jenom na břicho?" Nedal se odbýt Tae.
"Ne jen na břichu! Jen jsem břicho nestihl, protože jste přišli." Zasmál jsem se a dal "krém" pod polštář. Podíval jsem se na mobil. Byly tři hodiny ráno.
"Tae pojď už spát." Zívl jsem na něj.
"Dobře, začíná mě bolet hlava, tak snad usnu." Zasmál se Tae, dal mobil na noční stolek a zavrtal se do peřiny. Já jsem mezitím zhasnul a dal svůj mobil taky na noční stolek.
"Dobrou hyung." Zašeptal Tae.
"Dobrou Tae." Usmál jsem se do tmy. V tu chvíli mi cinkl mobil. Udiveně jsem ho vzal a odemkl.

Neznámé číslo: Dobrou :))

Vylekal jsem se a rychle se podíval po pokoji. Snažil jsem se v té tmě rozpoznat, jestli tu někdo není. Nikoho jsem, ale neviděl. Mobil mi znovu cinkl a já jsem ho rychle vzal do ruky.

Neznámé číslo: Neboj, v pokoji mě nenajdeš. Ale ještě se potkáme. Slibuju ;) Dobrou :))

Vylekal jsem se, ale radši jsem tu esemesku poslechl. Položil jsem mobil znovu na stolek a zavrtal se pod peřinu. Myslel jsem že neusnu, kvůli té bolesti, ale nakonec jsem usnul velmi rychle.