Rebecca:
Nechtěla jsem tomu věřit,to by mi přece neudělal. No moje rozhodnutí změnila Marcusova bunda povalující se před dveřmi že kterých se ozývaly ty hrozné zvuky. Silně mě píchlo srdce,jakoby mi do něj někdo zabodl ostrou,bolestivou dýku.
Rychle jsem se otočila o 180° a rychlým krokem odešla pryč. Z toho důvodu, že jsem ve městě, které neznám a nevím jak zpět domů, to asi chvíli potrvá. Naštěstí jel kolem taxík,tak jsem na něj mávla rukou. Nahlásila jsem mu adresu a zabořila se do sedadla. Konečně jsem vypustila ty slzy, které se celou dobu draly na povrch. Nechala jsem jim volný průběh a snažila se nevzlykat moc nahlas. Proč Marcusi?..
Marcus:
Konečně si můžeme dát pauzu,už jsme všichni tři docela unavení. Becca asi před dvěma minutama odešla na záchod ,tak jsem se rozhodl si taky odskočit.
Vyšel jsem z nahrávací místnosti, Taylor a Martinus někam zmizeli, a zamířil jsem na záchody. Pánové byli na opačné straně než dámy,tedy na opačné straně, než jsme přišli. Bylo mi docela horko, když jsem na sobě měl celou dobu bundu,tak jsem si ji sundal. Nechtěl jsem ji sebou brát na záchod,ale nikde poblíž nebylo nic,kam bych ji pověsil. Jen jedny dveře, ze kterých vycházely trochu podivné zvuky. Neřešil jsem to a bundu si pověsil na kliku a konečně odešel na záchod.
*
Pomalu jsem se vracel ze záchodu a poslouchal ty divné zvuky,ke kterým jsem se blížil. Zahnul jsem do chodby, kde jsem nechal pověšenou svou bundu. Na konci chodby jsem spatřil záda mojí milované Beccy , která rychlým krokem odcházela pryč. Chtěl jsem za ní jít,ale mé kroky zastavilo to,co jsem uslyšel.
,,Marcusi!.." ozval se Taylořin vzdech . V tu chvíli mi došlo proč Becca tak rychle běžela pryč. Zabiju je.Okamžitě jsem tam vletěl,ať už tam dělali cokoliv, musel jsem vědět,proč do prdele vzdychala moje jméno.
Rozrazil jsem dveře a pohled se mi naskytl na Taylor, svíjející se pod mým bratrem.
,,Co to tu kurva děláte?! Nebo víte co?! Nechci to vědět! Ale laskavě u toho řvi jméno mého bratra a ne moje!" Začal jsem po nich řvát, celý rudý vzteky. Oba se na mě vyděšeně dívali a Taylor tak trochu nechápavě.
,,Ty nejsi Marcus?" Otočila se zpět na mého bratra.
,,Ne nejsem." Podíval se na ni naštvaně
,,Já jsem Marcus." Zoapkoval jsem jeho naštvaný pohled.
,,A kvůli vám,spíše tobě,-" otočil jsem se na Taylor.,, nejspíš přijdu o přítelkyni. Aby se tohle nestalo tak vy dva půjdete se mnou a vysvětlíte jí to." Oba jsem je spřáhl pěkně naštvaným pohledem a vyšel z místnosti. Nepotřebuju vidět úplně všechno..
Pořád nevím jak jí to vysvětlím, nemůžu o ní přijít..Co takhle ji říct pravdu?..To by mohlo fungovat,ale potřebuju nějaký důkaz toho že to tak bylo.. A proč s tebou asi půjdou ti dva? Aby přišli pogratulovat k rozchodu..Taky pravda,jsem tak rozrušený, že jsem na ně zapomněl.
Sami se mi připomněli,když otevřeli dveře a oba jimi prošli s naprosto zahanbenými obličeji. Ještě aby ne, kvůli nim možná přijdu o Beccu.
,, Promiň, brácha." Podíval se na mě Martinus s omluvným obličejem.
,,V podstatě za to nemůžeš." Řekl jsem a snažil se tím uklidnit jak jeho, tak sám sebe.
,,Bude to dobrý, uvidíš. Vidím, že ji miluješ a dovuluju si říct, že k ona tebe. Najdete si k sobě cestu." Povzbudivě,i když pořád trochu zahanbeně,se na mě usmál
Vyšli jsme ze studia a nasedli jsme do našeho auta, které nastartovalo a vyjeli jsme směr Trofors. Zavřel jsem oči a snažil se vymyslet,jak to Becce vysvětlím.
¡Hola amigos!
Jsem tady s další kapitolou a omlouvám se že nevišla ve středu, úplně jsem zapomněla a neměla jsem čas 😯
Tak teda nechtěla jsem to vysvětlení dávat už dneska,ale nemohla jsem si pomoct 😂❤
Myslíte že mu odpustí?
Kdo se taky těší na koncert?😭❤🔥
Já asi umřu nedočkavostí 😯❤
Doufám, že se líbila a uvidíme se u další kapitoly❤🔥👋Vejunka 😘🍍
ČTEŠ
First Sight...[Marcus Gunnarsen Cz FF]
Fanfiction,,Marcusi... už se...asi nikdy... neuvidíme" ,, ..Jak to?" ,,Už tu.. nebudu pracovat." ,, Ale.. proč?" ,,..Stěhuju se....." .. 16-ti letá Rebecca je první den na brigádě v kosmetické firmě,zrovna dobu kdy mají zakázku pro dvě slavná dvojčata.....