Vyučování

630 38 0
                                    

Probudil jsem se časně z rána a slyšel jsem pravidelný dech svého spolubydlícího. Tiše jsem vstal a koukl z okna. Slunce už pomalu vycházelo nad obzor. Hodil jsem pohled na hodiny. Měl jsem půl hodiny na oblékání. Rozhodl jsem se neprobouzet Denraara a začal s ranní rutinou. 

Připravil jsem si věci a šel do sprchy. Když jsem vylezl, Denraar seděl ospale na posteli a protíral si oči. Rychle jsem se oblékl, popadl tašku a šel jsem do třídy, kde nám začínala první hodina. 

,,Nazdar Rene!" zakřičel na celou třídu Zeron. Poplácal na místo v lavici vedle sebe a já si tam sedl. Potom jsem se otočil na dveře a uviděl narychlo sbaleného Denraara, který se ospale připotácel do třídy a sedl si na volné místo. 

Ohlédl třídu kolem a jeho pohled spočinul na mně. Zamračil se a zamířil rázným krokem ke mně.

,,To jsi mě nemohl alespoň upozornit na čas?" zeptal se a rozhodil zlostně rukama. Chtěl jsem něco říct, jenže do třídy vešla nějaká starší žena. Temný elf. Měla černou tuniku a zelený proužešk vlasů.

,,Dobrý den studenti. Nemám ráda chození kolem horké kaše, takže hned k věci: Sedět budete tak, jak jste na pokojích. Vysocí dozadu, malí dopředu. A takhle budete sedět všude. Vytáhněte si sešit a učebnici základní magie. Do práce!"

No, na to, že Tekumi je taky temný elf, tak tahle měla o hodně horší povahu. Hodil jsem pohled na Denraara a sedl jsem si do poslední lavice u okna. Hezky jsem si uvelebil na židli a začal pozorovat akci v okně. Denraar si ke mně sedl a hodil na mě káravý pohled.

,,U okna jsem chtěl sedět já," řekl a s malým prásknutím hodil učebnice na lavici.

,,Kdo dřív přijde, ten dřív mele," řekl jsem a vyndal opatrně, na rozdíl od Denraara, učebnici a sešit. Ten se jen zašklebil.

,,Jen aby bylo jasno. Nechci s tebou sedět a myslím, že jsi stejného názoru. Z toho vyplívá, že se nebudeme navzájem srát. Ať už na hodinách, nebo v pokoji. Domluveno?" řekl jsem a podal jsem upírovi ruku. Ten se na mě tázavě podíval, ale potom mi ruku stiskl.

Následně jsme se začali věnovat hodině. Učitelka, paní Berenor, nám vysvětlovala, že po mimo živlové magie, existuje i obecná. Tu, kterou máme všichni. Nekromantie, magie, která závisí na zlosti a váže se k mrtvým. Díky ní můžeme přivolávat na chvíli mrtvé, duchy a nebo čerpat energii ze zemřelých těl. Šamanství, které je založeno na elementech přírody a rituálech a podobně.

No a prostá magie, která zahrnuje zvedání běžných předmětů, zesílení hlasu atd. Potom nám dala zadání, abychom zvedli pero. Mně se to na první pokus nepovedlo, tak jsem se začal soustředit víc. Zamračil jsem se na pero a v duchu jsem řekl, ať se zvedne. Trochu sebou trhlo, ale potom se začalo pomalu zvedat. Nenechal jsem se rozhodit úspěchem a pokračoval jsem v soustředění. Potom jsem pero pomalu položil a otočil se na Denraara.

Ten se ze všech sil mračil na pero, ale nic. Dokonce se na něj párkrát zašklebil. Já jsem musel potlačovat nutkání, abych se nezačal smát. Jenže dlouho mi to nevydrželo, tak jsem se začal smát na celou třídu. Denraar na mě udiveně koukl, ale z toho jsem se začal smát víc, div že jsem se neválel po zemi. Denraar mě flákl učebnicí po hlavě. Já jsem popadl svojí učebnici a začala bitva.

,,Kluci vzadu! Denraar a Loren! Přestaňte se mlátit učebnicemi!" zakřičela paní Berenor přes celou třídu a všichni se na nás otočili. Ustáli jsme v bitvě a položili učebnice na lavici. Paní Berenor nám darovala káravý pohled a pokračovala ve výkladu.

Po chvíli mi přišel papírek s psaníčkem. Hlavou mi prošla mysl, že by mohlo být milostné, ale potom jsem tu myšlenku zahnal. Denraar a milostná psaníčka nešli k sobě.

V pokoji bude pokračování. Budeš umučen polštářem k smrti!

Pozvedl jsem koutek úst a napsal odpověď.

To ještě uvidíme, kdo bude umučen.

Poslal jsem papírek upírovi, ale odpověď mi nepřišla, protože se ozvalo pronikavé hulákání nějakého ptáka, které zvěstovalo, že je konec hodiny. Shrábl jsem věci do tašky a vyšel ze třídy.

,,To byla ale podívaná na vás dva," usmál se Zeron, který na mě čekal u dveří třídy. Srovnal jsem s ním krok a vydali jsme se na další hodinu.

,,Já za to nemůžu, že mě flákl první," šibácky jsem se usmál, ,, měl jsi vidět, jak se tváří na pero, když ho chtěl zvednout!"

Spolu jsme se začali smát a s usměvy na ksichtech jsme došli do další třídy. Posadil jsem se na své místo u okna a vytáhl jsem blok na kreslení. Ano, mám rád kreslení, ale moc často se tím nezabývám. Slyšel jsem, že kreslit si je nejlepší na hodinách, protože to se povede nejlíp, takže jsem to chtěl vyzkoušet.

Zase krákorání toho otravného ptáka a do třídy vešel drak s tmavě modrým proužkem vlasů. Položil si věci na lavici a přejel po studentech pohledem.

,,Jmenuji se Lucas Tonerson a vyučuji vaření lektvarů. V prvních hodinách se budeme věnovat teoretické stránce, ale asi po měsíci se vrhneme na samotnou přípravu některých lektvarů," řekl a začal vykládat. Já jsem ho poslouchal a začal jsem si kreslit. Zkusil jsem nejprve nakreslit autoportrét. Začal jsem z načrtnutí obličeje a obdelníků, kde by se asi měly nacházet oči, nos a rty. Potom jsem se začal věnovat vlasům.

Jako vždy zčesané dozadu černé rozpuštěné kadeře sahajicí někam po ramena. S vlasy jsem se docela vypiplal a pokračoval jsem na očích. Chtěl jsem hned udělat mou ohnivou barvu očí, jenže jsem měl pastelky v pokoji, takže jsem se musel spokojit se stínováním.

Na hodině se výborně malovalo. Když jsem se na obrázek podíval, tak jsem si vždy vybavil, co říkal učitel. Mohl bych to začat praktikovat častěji.

,,Nevěděl jsem, že takový idiot jako ty dokáže tak hezky kreslit," ozval se Denraar, který mi hleděl přes rameno. Uchechtl jsem si a pokračoval v kreslení.

,,Nakreslíš mě taky?" zeptal se spíš sarkasticky, než vážně.

,,Proč ne, ale musel by ses nehýbat a zbavit se těch pitomých připomínek," řekl jsem a usmál se na něj. Ten se zamyslel, ale potom kývl. Takže jsem dostal první v životě objednávku.

JizvyKde žijí příběhy. Začni objevovat