Liptoňáci

☯️Kapitola 1☯️

Učitelův ÚP (Úhel Pohledu):
"Co jste to zase provedli vy čtyři!" rozčiloval jsem se. Předemnou stála známá parta čtyř školních průšvihářů. Ezio Auditire De Firenza (Junior), Genji Wolf Župánék, Yui Rita Blond a jejich leader Midnight Cubelious Dragneel.
"Vůbec niiiiiiiic," protestovala Midnight.
"Takže ten bouhlej záchod za váma a vyplavená koupelna, to nic není?"
"Ale máme dobrý důvod," vložil se do rozhovoru Ezio.
"Vážně?" jako obvykle, "ale tentokrát se nemůsíte zpovídat mně, pan ředitel si s vámi chce promluvit."
"Merde!" zanadávala Midnight.
"Mladá dámo," zvedl jsem obočí a ukázal na dveře ředitelny. Je na nich neobvyklé, že se nikdy necítí poraženě. I do ředitelny vylezli se širokými úsměvy a pokřikovali po sobě divné hlášky.

~~V ředitelně~~

Ředitelův ÚP.:
"Tak se posaďte," ukázal jsem na čtyři židle před sebou a povzdechl si. Tihle čtyři byli u mě v kabinetu více než 10x a pořád dělají potíže, ale to se dneska změní. Jsem si tím jistý.
"Brej den," řekla Midnight a hodila si nohy na stůl.
"Dragneelová!" zamračil jsem se.
Jen protočila očima a dala nohy dolů.
"Tak už nám dejte to 'kárání' ať můžem jít domů," protočila otráveně očima Genji.
"Dneska ne," zlomyslně jsem se usmál, "dneska si s vámi promluví někdo jiný."
"Pane bozě! Já nechci k výchovné poradkyni!" začala protestovat Yui.
"Nejdete k výchovné poradkyni," řekl jsem.
A oni si dali hi-five.
"Jak určitě víte, máme na škole zvláštního hosta. Senseie Waito-ho," řekl jsem.
"A?" nechápali.
"Rád by si s váma promluvil," řekl jsem.
"WTF?" zvedla obočí Midnight.
"Chce vás cvičit," spokojeně jsem pokyvoval.
"Jak? Záchodky odbouchávat nepřestanem! Na to zapomeňte!" protestoval Ezio.
"Má pravdu," přikyvovala Midnight.
"Aspoň to nebudete dělat tady," řekl jsem.
"Cooooožeeeeeeeee!?" vypískli všichni naráz. Pokud jsem to zapomněl zmínit, jsou to sirotci.
"Přesně tak, pojedete do údolí Liptan," řekl jsem.
"Údolí ledového čaje," začali nahlas fantazírovat a zároveň mi hrát na nervy.

Genjiin ÚP.:
Hmmm... čajíček...... počkat, doufám že tam maj záchody, jinak nebudeme mít co dělat! Prosím, prosím záchody!

Eziův ÚP.:
Budou tam záchody.....
Rád bych si vyzkoušel ten nový dinamit, co jsem šlohl předevčírem.....

Yuin ÚP.:
Ehhhhhhhhhhhhhhh.......... ZÁCHODY! Ehhhhhhhhhhhhhh........ A ČAJÍČEK!!!

Midnightin ÚP.:
Hajzl ředitel, ještě jsem měla v zásobě spoustu granátů, TNT, dinamitů...
nebudu to vyjmenovávat, ne nebudu....
Jestli se opováží nemít záchody.....
Neuvidí zítřek....
Hmmmm... čajícěk.....

Ředitelův ÚP.:
Zajímalo by mě na co myslí, určitě jsou hrůzou bez sebe...
"Kdy vyrážíme?" zeptala se Genji.
"Zítra," ozvalo se z rohu místnosti.

Midnightin ÚP.:
Ze zastiněného rohu místnosti vystoupila.......
"TY VOLE PANDA!" zařvala jsem.
"Čumte lidi Pandaaaaaaaaa!" ječela Genji.
"Cože? Panda?!" vztekala se Yui.
"To je roztomilý! Škoda, že nemám ten bambus!" posmutněl Ezio.
"Dvoumetrová mračící se panda není roztomilá Ezio," praštila jsem ho do hlavy.
"To si děláte srandu! Vy se ani neumíte chovat slušně!" naštval se ředitel.
"To je v pořádku," řekla Panda. Panda mluví!!!!!!!???
"Lidi! Panda mluví!!!!!!!" zapištěla jsem.
"No jo vole!" přitakala Genji, "tak mluví!"
"Vy si jděte zbalit spratci," zamračil se zase říďa, "zítra se svezete na nádraží."
"Tak faaaaaaaaaajn... už jdem," odpověděli jsme všichni a vylezli z ředitelny. Ještě jsme na sebe řvali hlášky z: Jak to mělo skončit? a Harry Potter a pokemon go atd.....

~~time skip~~

Dalo nám dost práce nacpat práce schovat všechny ty dinamity a výbušniny do kufrů, tak aby byly přehlédnutelné. Poté co jsme nacpali Eziovi do ponožek poslední zbytek jeho oblíbeného dinamitu, vylezli jsme si každý do své postele.
Ezio spí na horní palandě s červeným povlečením.
Yui spí pod ním a její barva je růžová.
Genji spí podemnou, má šedou barvu.
A já? Já spím nad Genji a mám černo-bílou.

~~time skip~~

Bydlíme v apartmánu se dvěmi dalšími rodinami, ale ty byli teďka na dovolené. Máme každý svůj pokoj, ale koupelna, záchod a kuchyň je společná.

Pěkně jsme si pochrupávali, když najednou zazvonil budík.......
"Do p*če né!!!" zařvali jsme všichni najednou.
Ezio a Genji vylezli první.
Yui se rozespale vysoukala z postele.
A já jsem jen ležela a uvažovala o teorii relativity, kterou stejně nechápu.......

"Tak už vstáveeeeeeeeeeej!" ozvalo se z kuchyně.
"Ještě 5 minut," zavolám a zakutrám se víc do peřiny, protože vím, co bude následovat.
"Nechtěla bys třeba 5 hodin," vletěl do pokoje Ezio v plné zbroji - terorizátor při vstávání!!!
"Ne chci 5 minut," pípnu a pokusím se usnout dříve, než vyleze na palandu a...........

Můžete si pouze domýšlet....
Ne nic TAKOVÉHO se nestalo - perverzáci!!!

Genjiin ÚP.:
Mezitím, co se Ezio pokoušel vystrnadit Midnight zpostele. Tak jsem s Yui na sebe koukali a myslely jsme si každá své.
Potom jsem se otočily a šly za nimi. Ještě než jsme sáhly na kliku od dveří, dveře se otevřely a ven vystoupil Ezio se spokojeným úšklebkem.
"WTF? Co jsi sakra udělal?" vyjekly jsme obě dvě.
"Aaaaaale niiiiiiic, jen jsem vytáhl Midnight z postele," a jeho úšklebek se rozšířil.
"A to jsi udělal jak?" zvedla jsem obočí.
"Hádej," vylezla zpoza něj rozespalá Midnight a ukázala na monokl na svém pravém oku.
"Pojďme radši udělat snídani," ukázala Midnight na dveře od kuchyně, odkud se ozývalo syčení a připalování.
"Vajíčkaaaaaaaaaaa!" zapištěla Yui a rozběhla se zachránit naší snídani.

V kuchyni bylo boží dopuštění. Bouchla nám rychlovarná konvice, lehounce jsme připálili vajíčka, tousty se povalovali všude kolem, na zemi rozsypaná káva a cukr...
"Nepůjdeme radši do nějaké kavárny..." navrhla Midnight.
"Dobrý nápad," odhodila Yui naběračku, kterou ještě před chvílí držela v ruce a hodila ji tak skvěle, že nám ještě  bouchl sporák.
"Já jsem vám říkal, zě tam nemáte schovávat ty granáty, něco tam zbylo!" rozčiloval se Ezio.
"S*r na to, jdeme do kavárny," mávla jsem rukou a už mizela ve dveřích pokoje za ostatními, abych se převlíkla.
"To to teďka mám jako uklízet, nebo co?" naštvaně zavolal Ezio a otočil se ke dveřím do pokoje.
"S*r na to!" zavolala na něj Midnight, "Mají tady od nás malý dáreček na rozloučenou ne?"

To je pravda. Jsme přůšviháři a můžeme si to dovolit, nemáme totiž žádnou právní zodpovědnost. Sláva vám mrtví rodičové! V tomhle jste nám dost ulehčili životy!

"Jdem už do tý kavárny?!" zavolal Ezio.
"Fajn," řekli jsme.

~~Aoutorova poznámka~~
Autor: "Tak vážení 1000 slov!"
Ezio: "Supeeeeeeeeer...."
Genji: "V poho, tak už pokračuj..."
Autor: "No jo furt-"
Midnight: "Doufáme, že jste si užili kapitolu! Prosím vote a komentáře! Lavískujeme vás!"
Autor: "Přestaň mi skákat do řeči a říkat to, co mám říkat já!"
Midnight: "Sorry Zlato..."