Část 1 bez názvu

14 1 0
                                    

Je sobota odpoledne a Meg Masters se chystá jít na průzkum okolí,protože se nedávno přistěhovala. Chtěla by jít do centra města a k řece. Když dojde k řece, tak uvidí větší množství lidí, jak se opakují, koupají a hrají si se svými dětmi. Roztáhne deku a jde si zaplavat do řeky, umí plavat velmi dobře a díky tomu může plavat daleko. Jak si tak plave horkém dni v řece, tak se už pomalu blíží k prostředku řeky, když si najednou povšimne nějakého zchátralého a pravděpodobně opuštěného domu. Do plave zpět ke břehu vyleze z vody. Osuší se, oblékne se a sbalí si všechny své věci. Zeptá se nějaké paní, jestli náhodou neví, jak by se dalo dostat na druhý břeh a paní jí poradí cestu, je to zase přes řeku. Meg byla hrozně moc zvědavá, a tak ani minutu neotálela a šla hledat brod, aby se tam dostala. „ Ha, konečně jsem to našla." Meg přebrodila řeku a už přemýšlela, co by tam asi tak mohlo být, ale objevila jen hrozně moc zarostlí břeh a nemohla se nikam dostat. Stejně jí to nedalo a naplánovala si to pěkně na další den. Když dorazila domů, tak si připravila pořádné vybavení na výpravu a těšila se,co zažije. Přes noc se pořád budila a nemohla vůbec dospat, jak byla natěšená. Kolem osmé hodiny ráno je už kompletně připravená a vychází z domu. Znovu přebrodí řeku a začne se prodírat zarostlým křovím. "Ach! Už abych tam byla." Z ničeho nic se jí noha zaklínila noha pod kořen stromu a nemůže jí dostat ven. Opatrně si sundá batoh a začne hledat svůj nůž, kterým začne ničit kořen. „ Noha povolila, hurá!" Uklidila si svůj nůž a chtěla vylézt na strom, aby se mohla rozhlédnout. Stromy nevypadali moc důvěryhodně, aby se na ně dalo vylézt, ale stejně to zkusila. Meg začala lézt na strom a zdálo se jí, že vidí kousek komínu, tak chtěla vylézt ještě kousek výš, ale ozve se křup a praskne pod ní větev, tak přeleze na jinou a opatrně sleze dolů. Znovu se začne prodírat křovím až se dostane k plotu a rozhodne se, že si chvilku odpočine. Po odpočinku přeleze plot a uvidí dům s číslem popisným 666. „ Tohle číslo znám, ale najednou si nemohu vzpomenout odkud, no nic určitě to nebude nic důležitého." Když dojde k domu, tak zaslechne nějaký hlas a rychle se schová pod schody. „ Ono to mluví a hýbe se to, co to pro boha je?" Jedna z těch věcí si jí všimne a přizve jí, ať jde blíže a ničeho se nebojí. Meg vyleze z pod schodů a uvidí dva deštníky. Pomyslí si, že se asi zbláznila, vždyť deštníky se nehýbají a už vůbec nemluví. Štípne se do ruky, ale opravdu se to děje. "Vy jste živý! Kdo jste?" „ Jsme Deštníci. Albína a Artur." Seznámí se spolu a Meg se dozví něco málo o domě, a to číslo 666 je moc špatným číslem. Vezme Artura a Albínu do svého batohu, protože nemají nohy. Artur a Albína vypadají jako naše klasické deštníky, ale jen takový malinkatý detail, mluví a hýbou se. Děštníci poradí Meg ať nakreslí ochranný kruh křídou, která je v tajné skrýši o které Deštníci vědí. Deštníci pronesou zaklínadlo, které by je mělo ochránit před zlými silami. Meg je vezme do domu a Deštníci jí povypráví ještě něco o domě. Meg se dozví o domě hrůzostrašné věci, jako například, že se domu přezdívá Ďáblův dům, protože je posedlí ďáblem a konají se tady různé rituály a další nepěkné věci. Už se pomalu začíná stmívat a Meg se rozhodla, že v domě stráví noc, ale docela se bála co se bude dít. Má pro strach uděláno, ale tohle je i na ní moc. "Usadí se na gauč a Artura s Albínou postaví ke stolu. „ Lehnu si tady a zkusím usnout, kdyby se něco dělo tak mě vzbuďte. " "Dobře vzbudíme." Už je deset hodin a pořád se na štěstí nic neděje. Artur je zatím ve střehu a Albína už začíná usínat. Blíží se třetí hodina ranní a Artur usnul. Najednou se ozve velká rána a Artur ještě neupadl do hlubokého spánku, tak se hned vzbudí. Rychle probudí Albínu, ale nedaří se jim vzbudit Meg a to je celkem špatné Albíně maličko ujedou nervy a použije zaklínadlo blesku a tím Meg probudí. Co se děje, křikne Meg a v tu chvíli se zase ozve nějaká rána, takže Deštníci nemuseli nic vysvětlovat. Meg vezme Deštníky a jdou se podívat odkud ten zvuk vychází. V hale je vidět nějaké světlo, tak tam opatrně nakouknou a uvidí na zemi jasně zářící pentagram, Meg rychle kolem pentagramu nakreslí kruh a Deštníci ho začarují než se něco stane. Je přesně 3:15 a z pentagramu vyletí ďábel, ale na štěstí je tam ochranný kruh, takže se z pentagramu nemůže dostat ven a ublížit jim. Ďábel začne do slova zuřit, ale nemůže nic udělat a v bolestech zmizí pryč. Vedle Meg se objeví kouzelnice Kirké které patří dům a Deštníci, ona je totiž stvořila. Ďábel posedl její dům a a Kirké nemohla nic dělat, protože jí mohl pomoci jen odvážný smrtelník. Deštníci byli moc rádi, že je zpět, ale pro Meg to tady bohužel končí. Kirké jí poděkovala za záchranu a na oplátku jí naučila pár jednoduchých kouzel a zaklínadel. Čas od času Meg za nimi přijde na návštěvu, ale není to moč často, protože z Meg už je dospělá žena, která má vlastní rodinu a nemůže si dovolit tohle prozrazení.  

Ďáblův důmWhere stories live. Discover now