10. - Vše při starém 2 . část

1.3K 76 4
                                    

STEPHANIE

Tenhle den si prostě musíme užít na plné pecky! Zapla jsem své rádio, která mám v pokoji už několik let a vůbec nepoužívám a pustila písničky na plné pecky. Hádejte co zrovna hrálo? TIMBEEEER!

'Its going down, I'm yelling timber.

You better move. You better dance.

Let's make a night you won't remember.

I'll be the one you won't forget.

It's going down, I'm yelling timber.

You better move. You better dance.

Let's make a night you won't remember.

I'll be the one you won't forget.

Look up in the sky, it's a bird, it's a plane.

Nah, it's just me ain't a damn thing change

Live in hotels, swing on planes.

Blessed to say, money ain't a thing.

Club jumpin' like LeBron now. (Voli)

Order me another round. (Homie)

We about to clown. Why?

Cause it's about to go down.' Začala jsem si zpívat na celý pokoj a přitom jsem se kroutila jak sfetovaný lachtan. Bok sem, bok tam, vypnout prdel, nevyhodit si záda, tahle private party jede top!

Justin ležel na posteli podepřený na loktech a dost dobře se mi smál. Parchant jeden.

'Héj! Nesměj se mi!' Nahodila jsem výraz malého dítěte, které se chce rozbrečet.

'Panebože - smích - kdyby - smích - ses - smích - viděla!' Říkal mezi smíchem a držel se rukou za břicho, přičemž spadl na posteli. Už jsem někdy říkala, že jeho nádherný smích je smíchaný s opicí a mnou po najezení v McDonaldu? Ach bože, chlape udělej s tím něco.

'Babe, směješ se opravdu divně, ale to je super, protože já též.' Znovu jsem se rozesmála až jsem se začala popadat za břicho. Z očí mi tekly slzy a můj smích napodoboval zvuk lachtana při říji. Oba jsme nechápali čemu se smějeme, ale jedno bylo jisté - jsme ti nejvíc nejlepšejší kamarádi navždycky. Ironie že? Nic nevydrží navždycky.

'Hele Steph, traktor jede!' Ukázal směrem o oknu a já se samozřejmě běžela podívat. Co jsem čekala? Ten idiot si dělal ze mě srandu!

'Bieber já tě uškrtim!' Vykřikla jsem naoko naštvaně a otočila se směrem k němu. Ten se řehtal na posteli a stíral si slzy, které mu tekly.

'Napálila, napálila, napálilaaaa' na posteli začal poskakovat a tancovat - dalo se tomu říkat tanec? Podle pohybu rukou jsem usoudila, že to měl být taneček vítezství.

'Okay, okay, okay. Klid. Takže, co mi ukážeš v tomhle zapadákově jménem Santa Clarita? Přece jenom my arizoňané nemáme takovéhle pláže a slunce.' Už uklidněný si normálně sedl na postel a podíval se na mě. Jeho pohled byl 'notak pojď, já vím že mě chceš' avšak můj pohled byl prostý, kousala jsem si spodní ret a přitom jsem si přejížděla rukou po boku. Co kdybychom si zahráli takovou hru, hm?

Bože na co si tu hraju? Jayiovi říkám, že by to nefungovalo a teď ho tu provokuju ke znásilnění? Oh got, musím se proplesknout.

********

'Co kdybychom zašli na pláž?' Právě se procházíme městem a Jayovi tu vše ukazuji. Obešli jsme několik obchodů, stánků se zmrzlinou či parčíků. Venku se už poměrně stmívá, což znamená jediné - náš čas se krátí. Za pár hodin odjede pryč, daleko ode mne. Proč sakra?

'Můžem.' Letmo se usmál mým směrem a nepatrně pomalu mě chytlu na mou ruku. Nejdříve čakal na nějakou reakci, po zjištění, že je mi to jednou si propletl naše prsty a spokojeně se usmál. Nevadí mi to, a víte proč? Protože i když je to můj nejlepší kamarád, je zároveň něco jako můj kluk. Ví o mě úplně všechno a já se cítím konečně zase po nějaké době šťastná - upřímně šťastná. 

Procházeli jsme se po Santa Claritských pláží ruka v ruce při západu slunce. Poprosili jsme nějakého postaršího pána, který vypadal tan na 70 let, jestli by nás nevyfotil. Máme spolu už tolik fotek, které snad nikdy nesmažu. Vzpomínky na tenhle den si chci uchovat na hodně dlouho, protože se jen tak brzy opakovat nebudou. A víte vy co? Děkuji tomu, kdo píše můj příběh života.

další část je tu:)

VOTES & COMMENTS ♥

FB skupina → Zuzanka Biebs (přidej) → přidám tě do skopiny.

DistanceKde žijí příběhy. Začni objevovat