Dívka z říše zvířat 2

11. Lov

Molly
Všichni tři se zasmáli, Carlisle s Edwardem mě pak vzali za ruku a šli jsme dolů za ostatními. Prohlédla jsem si každého, viděla jsem jejich rysy líp a ostřeji. ,,Jsi nádherná." Usmála se na mě Esme a vzala si mé ruce od Carlislea a Edwarda. Objala mě pevně. Potom mě objali ostatní. ,,Kde je Ben?" Zeptala jsem se a dál se rozhlížela. ,,U sebe," podívala jsem se na Carlislea, ,,vrátí se za čtyři dny." ,,Dobře a Holly?" Zeptala jsem se. ,,Ta je u smečky. To je jen pro jistotu." Zamračila jsem se. ,,To je...." ,,Je to jen pro jistotu. Až se tvoje chuť po krvi uklidní. Tak ji uvidíš." ,,Ale...." ,,Nechceš ji přece ublížit." Přikývla jsem. ,,Pojď. Jdeme na lov." Přikývla jsem a všichni jsme vyběhli ven. Zastavili jsme na nějaké mýtině. ,,Tady to bude stačit." Řekl Edward. Carlisle přešel za mě. ,, Zavři oči a zkus něco vycítit." Zavřela jsem tedy oči a nadechla se. Ucítila jsem několik pachů najednou. ,,Liška." ,,Něco většího." ,,Liška by na začátek šla. Srnka." Otevřela jsem prudce oči. ,,Ano. Běž." Trochu mě přistrčil a já tam vyběhla. Srnka stála na louce a pásla se. Zastavila jsem se. Přece ji nemůžu zabít. Já sama jsem dokázala být srnka. I když myslím, že jsem ji ještě nebyla. ,,Co ti je?" Zeptala se Rose, která se objevila vedle mě. ,,Je to... Nemůžu ji zabít. Já také byla zvíře." ,,Molly." ,,Jojo. Chápu, jdu na to." Rozešla jsem se tam. Srnka se na mě podívala a já na ni skočila. Začala se mnou házet a já se jí pak zakousla do krku. Byla jsem tak ráda, že se mi to poprvé povedlo. Už slyším Emmetovy "vtipné" narážky na moji osobu, že jsem na poprvé nezabila srnku. ,,Tak tohle byla podívaná." Začal se smát Emmet a Carlisle mi podal kapesník. Otřela jsem se. ,,Na poprvé dobrý výkon. Pojď, jdeme dál." Přikývla jsem. ,,Jen kdyby ji ta srnka málem nesetřásla." Ztuhla jsem a zavrčela potichu. Jasper se na mě díval a hlídal. Očekával, kdy na něj vyletím. ,,Škoda, že to neudělala. Byla by to sranda." Kdybych nebyla chycena Jasperem, Carlislem, Esme a Edwardem, myslím, že by byl Emmet bez hlavy. ,,Emmete." Napomenul ho Carlisle. ,,V klidu. Už mlčím." Zvedl ruce vzhůru a na mě se zašklebil. Zavrčela jsem znovu a narovnala se.