„Emo!" Zachvilku vyrážíme!" Vykřiknu na mojí kamarádku Emu. Dnes jedeme do Berlína na koncert. Mega dlouho se tam těšíme a také mám pro Emu překvapení. Vyhrála jsem lístky na M&G s Marcusem a Martinusem. Mám dva, samozřejmě že si je nebudu syslit pro sebe, ale řeknu jí to až po cestě.
„Vždyť už jdu." Zavolá na mě z jejího pokoje. Můj taťka nás hodí na Smícháč a z něho pojedeme sami.
Hrozně se těším, ale není mi úplně nejlíp. Mám strašný strach.
„Už jsem tady." Řekne Ema vedle mně a společně se vydáme do našeho auta.
Po cestě na Smíchovské nádraží s Emou posloucháme písničky a povídáme si s tátou. Dohodli jsme se, že v Berlíně se zdržíme asi 3 dny, budeme bydlet v hotelu s nějakým divným německým jménem.
„Tak co natěšené?" Zeptá se nás táta a usměje se na nás. Obě kývneme. Hrozně jsme se museli snažit abychom se na ten koncert vůbec dostali.
„Hrozně moc." Řeknu a Ema kývne. Nemůžu se dočkat.
Jedeme ještě asi půl hodinky a pak ještě chvíli čekáme na vlak. S tátou se rozloučíme a nastoupíme.
„Emo?" Vlak se rozjede a já vycítím dobrou příležitost na to jí oznámit, že jdeme na M&G...
„No?" Ema si vyndá sluchátka s uší a usměje se na mě.
„Na." Řeknu a podám jí obálku s jedním lístkem.
„Co to je?" Přimhouří oči. Jenom se zasměju a čekám na to až to otevře.
„No doprdele...Lucino...to si děláš prdel ne?" Vykřikne přes celý vlak. Lidé se na nás otočí, a jí naznačím ať je zticha.
„Nemusíš mi děkovat." Zasměju se a obejmu jí.
„Děkuju moc." Rozbrečí se. Také mám slzy na krajíčku, ale ovládnu se. „To je neuvěřitelný." Šeptne do objetí. Jenom se přitrouble usmívám.
„Uvidíme je, to je toho." Začnu ze srandy.
„Je to úžasný. O tom jsme vždycky snily!" Řekne a pořád si prohlíží lístky. „Děkuju."
„Ještě jednou, nemusíš děkovat." Je z toho tak moc nadšená, jsem za ní ráda. Bylo těžké to před ní tajit a říct jí to až teď. Kolikrát jsem to měla chuť vykecat, ale tohle za to stálo.
„Hrozně se těším." Zajiskří jí oči.
„Doufám že to, ale nebude jako v Praze." Povzdechnu si. V Praze mě koncert pěkně naštval, doufám že na tenhle "známější" lidi zvát nebudou, ale nikdy nevíte.
„Přesně." Souhlasí se mnou Ema.
Po cestě si ještě povídáme o tom co klukům řekneme a děláme si z toho srandu. Jsme hrozně vtipné, my víme, takže se při každém vtipu začneme smát na celý vlak. Lidé asi nechápají náš věk... ale jasně, na jednu stranu je chápu, asi není úplně nejlepší chytat záchvaty smíchu před lidmi, ale víte co? Smích je krásný a důležitý...nejde ovlivnit, ani nejde předstírat.
Venku začne pršet, tak si s Emou každá vezmeme jedno sluchátko a pustíme si One Flight Away...
Zdravím,
už otravuju s knížkama co? 😂😂❤️
Doufám že se vám bude líbit, ale nikdy si nejsem jistá 😏🤔.
Prolog je vždycky kratší, tak snad nevadí 😂❤️❤️
Knížka pro mojí kamarádku 😏 cat_for_Em ❤️😂😂 Určitě sledujte ❤️❤️ #hroznáreklama xd
Lucy ❤️
