Sbohem má lásko

Jak to začalo?

Oki, tak tu mám novou povídku, kterou bych chtěla dopsat celou. Tento nápad mi vnukla moje bývalá učitelka a já si řekla; Tak Muro, mohla by jsi se sebou něco udělat a dokopat se zase k psaní. Okeyy?
Takže jsem tady s novým nápadem, novou inspirací a tak, znáte to. Snad.
Já se loučím prozatím a mějte se (*'▽'*)♪
a jedna kapitola by mohla vycházet jednou týdně, kvůli škole, ale zase bude dlouhá aspoň 500+ slov, Oki? ฅ'ω'ฅ
Tak zatím lidičkyyy! Love ya all.

Vše to začalo jednou ránou.
Bylo mi tehdy třináct, hrozně moc jsem se zabouchla do jedné holky z naší třídy. Jmenovala se Sam. Sam Alashka. Pro některé možná divné jméno, ale já se zamilovala jak do ní, tak její duše, jména, prostě všeho! Byla pro mě perfektní. Až na jednu její vlastnost. Byla a pořád je homofob..
Vždy jsem ji potají sledovala. Jak v realitě, tak na všech sociálních sítích, kde byla zaregistrovaná.
Trvalo to nějakou dobu, ale pak jsem se přes to všechno odhodlala a moje city ji řekla.
Stačily ty dvě slova a její tvář se zkřivila do znechuceného úšklebku.
Ale to přebíhám.

Hned po tom co nastoupila na naší školu, seznámily jsme se a začaly bavit. Čas strávený s ní stál za to.
Jednou, asi po měsíci našeho kamarádství jsme u ní přestávaly.
.
.
.
,,Tak po škole za tebou přijdu!" Řeknu hlasitěji, když utíkám směrem k mému domu. Máme to od sebe kousek, max jeden kilometr ani ne.
Rychle jsem vběhla do domu, zabouchla dveře a valila do pokoje.
Rychle jsem vytáhla větší batoh, naházela do něj oblečení, všechno černé. Přidala tam papíry a tužky na kreslení, nabíječku, telefon a sluchátka.
,,To je snad vše." oddechnu si a malinko se začervenám nad pomyšlením, že budu v jednom pokoji s osobou, kterou tak moc miluji.
Rychle se vzpamatuju, popadnu batoh a běžím z pokoje do obýváku, kde určitě je má matka.
,,Mami, jdu přespat na víkend k Sam." Dala jsem mojí mamce pusu na čelo a vyrazila pryč.
,,Bavte se.'' řekne, ale já už běžím z baráku a zabouchávám dveře.

Rychlým během si to mířím k domu mé nejlepší kamarádky.
Když po chvilce doběhnu a zaklepu na dveře, tak mi otevře černovláska s oceánově modrýma očkama a nádherným úsměvem s ďolíčkama. Ano, to je ona.

Věnuji jí úsměv a optám se s úsměvem ,,Mohu dál, nebo tu budeme jen na sebe koukat?"

,,Tak pojď." Pokyne mi abych vstoupila a já tak udělám.

,,Woah, máte to tu nádherný.." špitnu uneseně a podívám se na ní.
,,Nemůžu se dočkat až uvidím tvůj pokoj."

Sam se jen usměje a rozejde se směrem ke schodišti. Já jak ocásek za ní cupitám a koukám okolo sebe.

Je to tu všude nádherně vyzdobené obrazy, vázama s květinami a krásné tapety na stěnách.
Je to tu útulné a příjemné.
Najednou mě vytrhne z myšlenek náraz do zad mé kamarádky.

,,Tady je můj pokoj." Pronese a usměje se. ,,A promiň mi za bordel." Poškrábe se na zátylku, když otevře dveře.

Vybafne na mě černo červený pokoj s plakáty korejské skupiny Bangtan Boys. Miluju je.

,,Tak, kam si mám dát věci?" pousměji se na Sam a bez toho, aby mi odpověděla si položím bágl s věcma vedle její skříně.

,,Hele hele, pojď sem!" řekla nadšeně a pokynula abych k ní přiběhla.
Dala mi její telefon před obličej, kde na mě vyskočil obrázek s dvěma dívkama. Stopro lesbama nebo bisexuálkama, protože bylo jasně vidět, jak si dávají francouzský polibek.
Obličej Sam se skřivil do znechucené grimasy.

,,Že je to odporný? Nemám ráda gaye a lesby, je to nechutné." stáhla svoji ruku s telefonem k sobě a dál projížděla facebook.

Při jejích slovech mi srdce vynechalo několik úderů a já myslela, že umřu na místě.
Zamilovala jsem se do homofobické osoby...
Snažila jsem se zadržet slzy jak nejvíc to jde...
Proč se to stalo zrovna mě?..