Deppressed Dreamer [CZ]

~3~

"Ah, opravdu?" Zeptal se znovu ten nechuťák. "Ano opravdu. Tady slečna si na vás stěžovala." Bože ,proč já?! Ať se na mě nekouká, prosím, pro- sakra! "Takže, je tedy pravda, že Sofii sexuálně obtěžujete?" "Neříkal bych tomu sexuální obtěžování, pane řediteli." "To já bych tomu teda sexuální obtěžování řekla!" Přidala jsem se do jejich diskuse. Hádali jsme se tam celou hodinu. Možná hodinu a půl.

"Jak jistě víte, pane řediteli, tady se slečnou jsou samé problémy. A navíc, nemá žádné důkazy, jak mě tedy můžete takhle sprostě obvinit?" Ředitel se zamyslel a pak dodal: "No, to je pravda. Omlouvám se Sofie, ale pan učitel má pravdu, nemáte důkazy." Jistě že mám, ale ve třídě, a tam mi nikdo nepomůže.... "Tak to vám tedy pěkně děkuji." Řekla jsem se sarkastickým tónem a vyšla z ředitelny.

Dneska na to seru.... Sbalila jsem si věci a kráčela si to do šaten, když v tom mě zastavil matikář. "Kampak slečinko? Vyučování ještě neskončilo..." "No a? S vámi já tady už nebudu ani vteřinu." Otočila jsem se a chtěla jít pryč, ale chytil mě za boky a nechtěl mě pustit. "Pusť mě ty úchyle!" Křičela jsem. Jenže on pokračoval. Chytil mi ruce a začal mi líbat krk. Myslela jsem že se pozvracím... Pak mi začal šeptat do ucha "Nikdo tě neuslyší, má milá..." To už jsem brečela. Cukala jsem sebou, snažila se ho kopat a mlátit, ale on se nedal. Brečela jsem a křičela pořád víc a víc a víc... Pak mi zajel rukama pod tričko. Brečela jsem jak nikdy v životě. Klepala jsem se strachem. A nikdo mi nepomohl. Držel mě a nepouštěl. Když mi začal sundavat tričko, vzdala jsem to. Měla jsem červené oči, mokré tváře a došly mu všechny síly. Všichni víme co bylo dál. Když jsem padla na zem, vysmál se mi. Chytil mě za ruku a odtáhl k sobě do kabinetu.

Hodil mě na stůl. Připadala jsem si jak nic, připadala jsem si tak bezmocná. Byla jsem bezmocná. Měla jsem strach, nemohla jsem nic dělat. "Jsi zlobivá holčička.." řekl a nechutně se usmál. "A ty jsi hnusný prase!" Křikla jsem a jedna mi přilítla. Nebudu popisovat co bylo dál. Znásilnil mě.

Když mě konečně pustil, neváhala jsem a ihned vyběhla z kabinetu a následovně ze školy. Nevěděla jsem kam mám jít, nevěděla jsem co mám dělat. Připadala jsem si tak špinavá, tak zneužitá. Nevěděla jsem jestli to někomu říct. Chtěla jsem, ale neměla komu. Byla jsem jen nic.