My Research Project [Yaoi CZ/SK] POZASTAVENO

10. Shiro v nebezbečí

,,Shiro někdo nás sledoval!" Po této Yuichiho věte mě ovládl strach. Po té jsem jenom slyšel v rozhlase, jak mě a Yuichiho volali do podzemní haly. Bohužel nám nezbívalo nic víc, než se dopravit do podzemní haly. Když jsme tam přišli všude byla tma. 

Všude byla tma. Nevidel jsem ani na krok. Pak jsem jenom uslyšel Shira křičet. ,,Shiro jsi v po-" v půlce věty mi něco dalo ránu do hlavy. Když jsem se probral, viděl jsem jenom Shira spoutaného v řetězích. Okamžitě jsem se rozběhl k němu, ale při snaze utíkat mě zastavil řetěz na mém krku. ,,Shiro!" Vykřikl jsem celej vyděšenej. ,,Tvůj "přítel" tě zrovna teď neusliší. Ještě před tím než jsi se probral, jsme mu píchli do ucha injekci, aby nemohl nic po dobu 2 hodin slišet." Šklebyl jse na mě nějakej mrzák, ale můj pohled a všechna pozornost spadala jenom na Shira. ,,Co s ním chcete dělat?" ,,Zá své činy si zaslouží trest! Jestli bez problemů prošel testy ve fyzické výdrži, tohle by jeho tělo mělo zvládnout, i když to bude asi hodně bolestivé." Šklebil se ještě víc. ,,A ty se na něj, jak trpí můžeš hezky dívat!" Měl jsem už slzy v očích. Po chvilce mu začali do těla píchat různé jehli a Shirovi nezbývalo nic jiného než křičet od bolesti. ,,Áaaaaaaaaa!" Chtěl jsem mu celou svou vůli pomoc, ale řetězi mě drželi jako klíště. Po každé injekci křičel víc a víc. Jeho pohled plný bolesti mi rval srdce na kousky.

Jeho výkřiky mě doháněli k šílenstvý. ,,Přestaňte!" Vykřikl jsem celou svou silou. ,,Copak, copak. Nelíbí se ti že tvůj "přítel" má trest který jsi zasloužil?!" ,,Co je na tom špatné se zamilovat?!" Vykřikl jsem a v zápětí brečel jako malé děcko. ,,Nic na tom není špatné. Ovšem pokud nejsi skurvenej "démon". Víš odchitáváme "démony" proto aby už více neohrozovali lidi! Čím míň démonů, tím líp!" ,,Ale já jsem nikomu neublížil!" ,,Zatím ne, ale stejně někdy někomu ublížíš!" ,,A to mi chcete říct, že člověk nikdy nikomu neublíží!" Po téhle věte jsem začal brečet ještě víc. Poté jsem jenom viděl jak se Shiro sesypal na zem a mě začínalo dobýhat šílenstvý. Po chvilce jsem se už neudržel a úplně stratil kontrolu. Když jsem se probral viděl jsem kolem sebe jenom ty grázli, co týrali Shira na zemi od krve. Reagovali ale nemohli se hýbat. ,,Ty zkurvysyne!  A pak že nikomu neublížiš!"  ,,Kdybyže mě neprovokujete, nic z tohohle by se nestalo!" Hned po té, co jsem to dořekl, jsem vzal Shira který byl v bezvědomí a odnesl ho směrem k zadnímu východu, který jsem měl colou dobu, co jsem byl v řetězech před očima. Když jsem vylezl ven, jsem opět po dlouhé době videl venkajší svět. Cítil jsem se opět volný, ale tím jsem nemohl strácet čas. A tak jsem se vydal se Shirem na zádech směrem k místu kde jsem žil předtím, než mě chytili.