My Research Project [Yaoi CZ/SK] POZASTAVENO

11. Svět se změnil

Dorazili jsme do mého starého bytu. Nikdo tam už nebydlel. Spíš to byla skrýš pro "démony". Položil jsem Shira na mou postel a čekal než se vzbudí. Mezitím jsem se převlékl. Na můj údiv, všechno, co tu kdy bylo, tu i tak zůstalo. Shiro měl po celém těle rány od jehel, bylo mi ho strašně líto. -Jsem hrozně vyčerpaný. Nést ho nebylo zrovna nejlehčí.- Po této myšlence jsem si k němu lehl a na to jsem hned usnul. Po chvilce jsem se probudil na hlasitý zvuk sirén. Když jsem se podíval z okna, viděl jsem vrtulníky a auta, jak prohledávají město. Naštěstí jsem byt za sebou zamknul, ale to znamená, že my nebudeme moct jít ven. Nebyl jsem nadšený z toho, co se děje. Po chvilce jsem viděl, jak se Shirovi oči začaly otevírat. ,,Dobré ráno, Shiro." Řekl jsem s úsměvem na tváři a čekal na jeho odpověď. ,,K-kde to jsme?" ,,Tohle kdysi býval můj byt, předtím než mě chytili." Shiro se ale pak smutným pohledem zadíval do země.  ,,Jak jsme se od tamtud dostali?" ,,Asi jsem jich nějak nekontrolovatelně zranil." ,,Nekontrolovatelně?" ,,Ano. Chvilku jsem nevědel, co dělám a pak, když jsem otevřel oči, viděl jsem, jak ti grázli leží na zemi celý od krve." ,,Takže jsi to udělal zase.." ,,Cože? Jak zase?" ,,V papírech je napsáno, co se dělo při tvém odchytu." ,,Aha, ale to není důležité, ne?" ,,Popravdě jsi úplně šílel. Oči ti zčervenaly a vypadal jsi jako kdyby jsi je chtěl všechny pozabíjet." ,,Tomu neuvěřím! To jsem si v papírech ani nevšiml!" ,,Protože jsem tu stránku vytrhnul a schoval.." ,,Ale proč?!" ,,Měl jsem strach, že mi.. Ublížíš.." Po téhle věte, se mi nahrnuly slzy do očí. ,,To m-myslíš vážně?" ,,Poprvé jsem se bál, ale pak jsem zjistil, že nemusíš být zas až tak moc nebezpečný.. Popravdě jsi se mi začal hodně líbit.. A zbytek už znáš.." ,,Proč jsi mi o tom ne-" ,,Chceš vidět tvou fotku, když jsi šílel?" ,,Ale-" ,,Ten papír mám pořád u sebe.." Nemohl jsem udělat nic jiného, než jen přikývnout.   

,,Né! To nejsem já! Řekni že ne!" Shiro se na mě jenom smutně díval. ,,Tak proč jsi ještě pořád se mnou?! To se nebojíš, že tě zranín anebo dokonce zabiju?!" Začal jsem bezhlavě křičet na Shira. ,,Jsem s tebou protože, tě miluju! A navíc nevěřím, že by jsi mi něco takového udělal! A ikdyby ano, tak vím, že to je mimo tvojí kontrolu! Takže bych ti to nemohl dát za vinu!" Shirovi začaly stékat slzy po obličeji, jak po mě křičel. Když jsem to slyšel začal jsem brečet ještě víc. Pak jsem citíl, jak mě Shiro přitáhnul k sobě a políbil. Následovně jsem pootevřel pusu, aby se mi do ní dostal jazykem. Bylo to pro mě moc příjemné. Pak jsem přidal i svůj jazyk.