Liptoňáci

🐣Velikonoční speciál🐣

Ezio:
"Vážení," ušklíbl jsem se, "ani nevíte, jak jsem rád, že jsem kluk... to dostanete za toho apríla pěkně nařezáno!"
"Bejt tebou, tak držím zobák, nebo po tobě hodím tady mistrem vajcem a upozorňuju, že je zkažený," procedila mezi zuby naštvaná Yui, další den je totiž velikonoční pondělí, což je jeden z mála dnů v roce, kdy můžete beztrestně mlátit holky - a to se vyplatí!

Vivianin ÚP.:
"Holky, můžu se vás na něco zeptat?" přišla jsem k Midnight, Genji a Yui.
"Jasně, co potřebuješ?" zeptala se mě Midnight.
"Co je to Velikonoce? Kluci o tom pořád mluví," zeptala jsem se.
"To je takový poděláný svátek," začala vysvětlovat Yui.
"Kluci prostě jdou, mlátí nás - holky - po zadku a dostávají za to namalovaná vejce a sladkosti," doplnila ji Genji.
"Oh, a co my?" zeptala jsem se.
"To je to nejhorší, musíme si to nechat líbit," rozhodila odevzdaně rukama Midnight, "ale ne letos, protože mám skvělý plán - Yui, nevyhazuj ta vajíčka!"

Dalšího dne byl onen obávaný svátek - Velikonoce. Vzbudila jsem se a ušklíbla se - Midnight je hajzl ze všech hajzlů největší. Náš plán byl prostý a přesto geniální. Šla jsem do kuchyně za Yui, Genji, Midnight a byla tam i Hakiro - Gejnjiina přítelka. Midnight něco šeptala svémj tygrovi - Lukovi -, Yui hladila Lili a Genji si hladila Haki a povídala si s Hakiro.
"Tak jsem tady," zamávala jsem.
"Konečně!" vypískla vesele Yui, "už to máme skoro připravené."

Za chvilku přišli kluci, chovali se jakoby nic, ale všechny jsme si všimly vrbových pomlásek za jejich zády...
Všechno bylo tak jak má být, já jsem dostata výprask od Ezia a pěkně mě z toho bolí zadnice, ale ostatní na tom byli hůř, protože se na ně snesla zloba 6 upírů (jestě nerozdýchali ten Apríl) - teda až na Hakiro, tu jenom plácl Ezio a já se trošku naštvala - jsem holt žárlivá no...

"Auvajs," stěžovala si Yui a hladila své poškozené pozadí.
"To jsme si nezasloužili," zlobila se Genji.
"Vážení, zapomínáte, že ještě není po všem," mrkla Midnight a všchny jsme se zlomyslně ušklíbly. Pak jsme vylezli na střechu klučičího apartmánu - za chvíli už to mělo přijít - kluci tam seděli, každý spokojeně jedno vejce v ruce. Ty spokojené tváře se však měli za chvíli změnit. Na tři rozlomil každý své vejce a pomsta byla naše!
Jak to?
Ta vajíčka byla zkažená!
"Muhahahahahá!" zlomyslně jsme se rozchechtaly a po chvíli se ram jenom váleli po střeše, záchvaty smíchu...
Kluci vyběhli rychle ven, aby se aspoň trošku vyhli našemu toxickému útoku.
"Jste si mysleli, že vám to jen tak necháme!?" umírali jsme smíchy.
"Po příštích velikonocích," procedil mezi zuby Ayato, "si nesednete aspoň tři roky!"
A tak skončil pokus o pomstu za Apríl zvaný velikonoce!