My Research Project [Yaoi CZ/SK] POZASTAVENO

13. S bolestmi zůstávám v posteli

,,Aww.." Zívl jsem a chtěl jsem se posadit, ale v tom mě přepadla strašná bolest. Když Yuichi přišel do pokoje, donesl mi snídaní do postele. ,,Ehm.. Yuichi, já si ale nemůžu sednout." ,,Promiň, měl jsem být jemnější." Řekl Yuichi s úsměvem. Pak položil snídani na menší stoleček vedle mě a opatrně mi pomohl si sednout. Když jsem si sedl tak mě začal krmit. ,,Yuichi to nemusíš, to zvládnu i sám." ,,Já vím, ale chci to pro tebe udělat." Když jsem dojedl, zpátky jsem si lehnul do postele. Celé těle mě nehorázně bolelo. ,,Shiro?" ,,Ano?" ,,Nepodívame se na nějaký film?" ,,Můžem. A na jaký?" ,,Jaký žánr máš rád?" ,,Něco mezi Action a Fantasy." ,,Fajn." Yuichi z nějaké poličky vybral CD-čka a DVD-čka a ukazoval mi ty které měli žánr Acion a Fantasy. Po asi 15 minutách jsme se zhodli na jednom filmu. Yuichi ho zapl na jeho telce která byla oproti posteli. 

Zapl jsem film, který jsme spolu se Shirem vybrali. Když film už běžel, lehl jsem si k němu a přitulil se. Po asi hodině, se v tom filmu oběvila opravdu smutná scéna a já jsem nemohl udržet slzy. Shiro si toho všimnul a objal mě. Já jsem mu jako děcko brečel do náruče. Když jsem se pak podíval na Shira, tak se díval na mě a přitom se usmíval. -Miluju ten jeho roztomilý úsměv.- řekl jsem si v duchu a než jsem si to uvědomil mě Shiro vášnivě políbil. ,,Ahh.. Shiro~.. Máš tak úžasné rty.." Po našem vášnivém polibku, jsme dokoukali film a já jsem si šel dát rychlou sprchu. Poté jsem slyšel jenom hrozně pomalé kroky. -Že by ho ta bolest už přešla?- Pomyslel jsem si, ale v tom se dveře od sprchy otevřely a vešel do nich úplně nahý Shiro. ,,S-Shiro?" ,,Co kdyby jsme si dali sprchu spolu Yuichi~?" Poté, co my tuhle větu pošepkal, chytl mé péro a začal s jeho rukou hýbat tam a spět. ,,Ahh..Shiro~ Takhle to dlouho nevidržím.." Pak přidal truchu na rychlosti. ,,Shiro~ Já...ja už budu.." Hned jak jsem to řekl zrychlil ještě víc a já vystříkl na zeď. Shiro mi otočil hlavu k nemu a začal mě znovu vášnivě líbat. Po nějakých 20 minutách jsme se dosprchovali a šli si dát oběd. Oběd vařil Shiro, jelikož já jsem to moc neuměl. Uvařil špagety a k tomu nějaké maso. Když sme se najedli, rozhodl jsem si vijít na chvilku ven, vyvětrat si hlavu. ,,Shiro jdu na chvilku ven. Za chvilku budu zpět!" Řekl jsem Shirovi a odešel.