The Hunt is my Muse | FF EXO

36. Kapitola

Příjezd domů, dalšího dne, panoval v nezvyklém tichu a nic nedělaní. Až přímo vytahování věcí z auta ze sebe dostali nějaké nadšení a nahrnuli se dovnitř jako banda štěňat vypuštěných ven. Jenomže tam je uvítalo pouze další ticho a tma.

„Zajímalo by mě. Kdy se manažerka vrátí," pronesl zamyšleně Kai. Vedle něho postával Xiumin s pozvednutým obočí.

„Aspoň se stačíme zbavit roztrhaného oblečení," zareagoval, když posléze zmizel a jeho místo nahradil Suho s prapodivným výrazem.

„Co se děje?" položil otázku, která ho po zaslechnutí jejich posledního hovoru zajímala nejvíce. Snažil se tím hlavně zahnat divný pocit, jenž se v něm usídlil po příchodu k prahu domova.

„Nic. Jen jsme se bavili kdy přijde Na Ri," ledabyle pokrčil rameny.

Jedna zdánlivě nevinná odpověď donutila lídra pojmout podezření a vyběhnout do útrob domu. Rozrazil dveře od jejího pokoje a rozsvítil, aby se mohl ujistit stoprocentně ujistit, zda je jeho divný pocit jen lež. Stiskl kliku o něco silněji, když si se svraštěným obočím prohlížel zdánlivě prázdný pokoj. Jenomže to nejdůležitější tady přeci jen bylo. Všechny věcí měla vybalené a prázdné kufry měla vyskládané zpátky pod postelí. Musela tu tedy přeci jen zůstat.

„Co vyvádíš, Junmyeone? Vyletěl jsi jako kdyby tě něco kouslo," dobíral si ho pobavený Chen, který si ho s úsměvem prohlížel a snažil se z toho vydedukovat, co se dělo.

Už v autě se domluvili, že o včerejší noci nepadne ani slovo, i když si to pamatovali jen matně. Nikdy o úplňcích pak nemluvili. Ne když se nic vážného nestalo.

„Nic, jen jsem chtěl... jen jsem se chtěl ujistit jestli tu Na Ri opravdu není," zamručel v odpověď a za chvíli se zadíval na zamyšleného Kyungsooa. Ten od doby, co se balili na cestu domů, nepromluvil.

Nebylo to nic neobvyklého, jelikož byl takový po každém úplňku. Sice se ho snažili ze začátku všemožně přinutit myslet na něco jiného, bylo to nakonec k ničemu.

„Ty, Junmyeone, něco mě napadlo," vyrušil lídra z myšlenek o povzbuzení Kyungsooa, a otočil se na Chanyeola, který k němu došel a mluvil, „dnes má Na Ri ty narozeniny, že jo. Napadlo mě jí udělat něco jako narozeninovou oslavu, co ty na to?" lidská žirafa se na něj nadšeně zubila, nadchnuta z představy tohoto plánu.

A popravdě? Jeho nápad skutečně nezněl špatně. Mohli díky tomu přijít na jiné myšlenky a odpočinout si u toho. Smutný bylo, že si právě teď uvědomil, že na její narozeniny málem zapomněl.

„Nebylo by to špatný, ale netuším jak na to budou reagovat ostatní po tom všem. Navíc nemáme dort, dárky nějaké, nic. A kdo ví, kdy se vrátí," tohle byl fakt, jenž ho donutil se zatvářit jako zkopané dítko.

„Um," přistoupil k němu nejméně očekávaný člen, který jak Chanyho tak Junmyeona překvapil, „myslím, že bych s Jongdaem a Minseokem zvládl upéct nějaký dort. Tohle by neměl být problém," nabídl Kyungsoo své služby s pohledem, který jasně naznačoval, že něco na odvedení myšlenek potřeboval.

Chanyeol se na jejich lídra podíval se spiklenecky vítězným úsměvem malého kluka, který do svých rukou dostal něco, s čím mohl štvát své rodiče.

„Jednu věc máme vyřízenou. Dárky můžeš nechat na mně s Jonginem," mrkl na ně a plně se ponořil do role organizátora.

„Chany, víš, že jí nemůžeš koupit několik setů Adidas oblečení," Suho varovně přimhouřil oči.