Blackie:
Když naše objímání skončilo, tak se mi všichni posadili dokola na kraj postele a nastalo trapné ticho. Jen jsme na sebe všichni mlčky zírali. Nemůžu tomu uvěřit.
Já mám rodinu...JÁ, ta kterou všichni nesnáší. A už je to tu znova, opět cítím jak mi po tvářích stékají slzy. Jake... táta..., který sedí nejblíže ke mně, se nakloní a znovu mě obejme."Neplakej...holčičko moje, teď už se nemusíš ničeho bát, už bude jen dobře."
ČTEŠ
🖤Blackie🖤 [BVB]
Teen FictionBlackie (16 let) si žije svůj krutý život {šikana, sebepoškozování, nenávist od vlastní matky, život bez otce, bez přátel}, jediné co jí těší je hudba. Co když se ale jednou událostí vše změní a do života se jí zamotají noví lidé. To se dozvíte v t...