Bad Reputation (Shawn Mendes) ✅

46. kapitola

Po třech hodinách jsme jeli domů. Byli jsme oba totálně vyřízení a doma jsme se už jen umyli a bez jakékoliv večeře, či čehokoliv jiného, jsme nastavili budík na další den a šli spát.

***

Ráno jsem litovala toho, že jsem vůbec nějaký budík nastavovala. Shawn očividně taky. Hodil si přes hlavu polštář a odmítal budík vypnout nebo se jakkoli více pohnout. Já se přitulila k jeho hrudi a pár vteřin mi dokonce i vycházelo dělat, že tu otravnou věc neslyším. Nakonec jsem si ale promnula oči, zvedla jsem se a budík vypla. Shawn si hodil polštář zpět pod hlavu a očividně hodlal dál spát. Nechala jsem ho tam. Stejně jsem nám ještě musela připravit snídani.

Šla jsem tedy do kuchyně, kde jsem nám udělala vajíčka a pak jsem se vydala vzbudit toho spáče.

,,Shawne, na stole máš snídani" zašeptala jsem a políbila ho na tvář. ,,Nech mě spát" šeptl rozespale a přikrývku si přitáhl ještě blíže ke krku. ,,A dost, já chtěla být milá, ale vstávat ty spáči" řekla jsem a strhla  z něj deku. ,,Nesnáším tě" zašeptal a schoulil se do klubíčka, aby si zachoval co nejvíce svého tělesného tepla. ,,Taky tě miluju a pojď, nebudu pak poslouchat, že jsou ty vajíčka moc studená" ušklíbla jsem se. ,,Za chvíli jsem tam" řekl a začal se konečně zvedat.

***

Když jsme konečně dorazili ke škole, Shawn se ode mě oddělil se slovy, že má ještě něco ohledně fotbalu a na mě u dveří čekala Laura.

,,Ahoj. Kde je Adam a ty dva?" usmála jsem se na ní a obejmula jí. Upřímně jsem jí vždy měla trošičku radši než Hazel. Možná to bylo i tím, že když se přestěhovali, volala mi Laura častěji.

,,Nevím, asi ještě nepřišli, ale stejně s námi nemají první hodinu, takže jsem tu vlastně čekala jen na tebe" ušklíbla se a obě jsme se tedy vydali směr třída. ,,Co ty? Proč jste vlastně včera nebyli ve škole? Stalo se něco?" zamračila se poněkud starostlivě. ,,Podle toho, co považuješ, za to, že se něco stalo" usmála jsem se při vzpomínce na ten večer. ,,Danielle!?" vypískla najednou. ,,Co?" usmála jsem se. ,,Ty si se Shawnem... To, no..?" zaječela a já trochu přikývla a zakryla jí rychle pusu. ,,Danielle se Shawn!..." zaječela do mé ruky ale stihla jsem jí naštěstí přerušit. ,,Ticho, neječ" špitla jsem.

***

,,A to jako předevčírem večer?" šeptala, když jsme už seděli ve třídě. Jen jsem přikývla. Tenhle celý rozhovor ohledně mého spaní se Shawnem, mi přišel trapný, ale byla to Laura. ,,A jaké to bylo?" usmála se. ,,Hezké" poškrábala jsem se nervózně na zátylku. ,,Jenom?" zamračila se. ,,Ne, bylo to úžasné, ale abych byla upřímná, tak mi celý tenhle rozhovor přijde trapný. Nejsem zvyklá se o takovýhle věcech s někým bavit" zahleděla jsem se do lavice. Bylo mi trapně. ,,To nevadí" položila mi svojí dlaň na tu mojí.

Začalo zvonit a tak si Laura musela jít sednout do své lavice. Přišel učitel na biologii a my jako obvykle začali probírat něco, čemu jsem moc nerozumněla. Normálně jsem se alespoň snažila vnímat, ale dneska to prostě nešlo. Probralo mě až to, když mi na lavici přiletěl papírek. Rozhlédla jsem se po třídě. Pak jsem uviděla Cameronův pohled, upřený přímo na mě. Rozbalila jsem tedy papírek.

Co si tak zamyšlená?

To neřeš :)

Po chvíli mi ale na lavici ten papírek přistál znovu.

Je to kvůli Shawnovi? Něco ti provedl?

Ne.

Nakonec mi ale ten stejný papírek přistál na lavici i potřetí. Nechtěla jsem už odpovídat a vlastně jsem měla i trochu strach, že si toho všimne učitel. Nakonec jsem si to ale přečetla.

Ehhh, vím, že si s ním spala... Nemusíš to zkoušet skrývat. Vím, že se cizí rozhovory poslouchat nemají ale stále jsem kousek od vás u své skříňky a Laura to neřekla zrovna potichu :D  Nikomu to neřeknu, neboj :)

Asi jsem dostala srdeční zástavu. On to ví. Já tu Lauru zabiju. Prý to ale nikomu neřekne, snad. Budu mu muset věřit.

Věřím ti, tak mě nezraď...

Napsala jsem a dál se alespoň trochu snažila věnovat výuce...

Další kapitola je tady ❤ Doufám, že se líbí 💕 Chtěla bych vás o něco poprosit... Je to možná trochu dětinské, ale u minulé kapitoly byl jen jeden komentář. Docela mě to mrzí, protože pro mě jsou komentáře mnohem větší podporou, než hlasy na knížce 🙁💕 Jsem samozřejmě ráda za oboje, ale tohle mě trošku zamrzelo...

Neberte to tak, že jsem se tady jak nějaké malé děcko vybrečela nad tím, že nemám komentáře, ale trochu to prostě zamrzelo a neměla jsem pak takovou chuť, psát tuhle kapitolu 😅 Pokud už vás tahle knížka nebaví, tak mi to narovinu napište do komentářů, ať vím, že to s tím druhým dílem nemá smysl. Děkuju ❤