A Traitor (The Maze Runner CZ)✔

10. - Další Placer?!

Večer přišel až příliš brzy. Clint ji pustil o trochu dřív, protože už nebyla práce. Vydala se k Mapovému Bunkru, kde měli mít kápové poradu ohledně Gallyho přestupku. Jenže ona ani netušila, že nějaké takové pravidlo bylo. 

To, že se stmívalo, bylo dobré. Tma ji kryla, takže se nenápadně dostala až k bunkru. Tam se zastavila a začala naslouchat. 

"Sešli jsme se tady, abychom potrestali Gallyho za přestupek, který dnes ráno udělal," ozval se Albyho hlas. 

"Alby...všichni víme, že-" 

"Sklapni, Newte!" ohradil se Alby. "Určili jsme pravidla! Pravidla, která se neměla porušit. A Gally ho porušil. A proto ho musíme potrestat." 

Chvíli bylo ticho. Tara nevěděla, co se to tam děje, ale bála se. Nechtěla, aby se Gallymu cokoliv stalo. 

"Mohlo se to stát komukoliv z nás, Alby. Komukoliv. A Tara je fajn holka. Proč by s ní nemohl být?" namítl Zrt. 

"Shodli jsme se na tom pravidle všichni. A Gally ho vědomě porušil," mlel si svou dál Alby. 

"Zrt má pravdu, Alby. Dalo se očekávat, že se to stane. A Tara je šikovné děvče. Pochybuju, že by Gallymu ublížila," přidal se Pánvička. 

"A navíc je s ní sranda," podpořil je Minho. 

"Pokud tohle dovolíme, budou si všichni dělat to, co chtějí!" namítl Alby. Systém se mu hroutil pod rukama. 

"Nebudou. Jen tak ukážeš, že nejsi necitelný," opravil ho Newt. 

Gally celou dobu byl zticha. Nečekal, že by se na jeho stranu postavilo tolik kápů. 

"Jeden den v díře bez jídla," podvolil se nakonec Alby, ačkoliv mu to bylo proti srsti. 

Na to už ostatní kápové nemohli nic říct. Byl to ten nejnižší trest. Horší by bylo, kdyby ho chtěl Alby vyhnat. Ale takhle...

"Dobře, Alby," promluvil konečně kápo stavitelů. 

"A Tara?" zajímal se Winston, který promluvil až nyní. 

Alby pokrčil rameny. "Co by? Nelíbí se mi to, ale nic dělat nemůžu. Ale varuju tě, Gally. Pokud se cokoliv mezi vámi stane, nechoď za námi s bolístkama," řekl a tlesknutím celou schůzi ukončil. 

Dívka sebou škubla a rychle vyběhla pryč, aby si jí nevšimli. Nesměli vědět, že je poslouchala. Byl by z toho další problém. A to nechtěla. Už kvůli Gallymu. Proto se zastavila u stromu, kde se měli po schůzi sejít. 

Chlapec se objevil zanedlouho. Na tváři měl široký úsměv a jeho šedé oči zářily štěstím. "Tari..." zašeptal, když k ní došel, a sevřel ji v náručí. 

Usmála se a položila si hlavu na jeho hruď. "Jak to dopadlo?" zajímala se. 

"Skoro všichni se postavili na naši stranu. Jen Winstonovi a Albymu se to nelíbilo," odpověděl klidně a líbl ji do vlasů. 

"To je dobře," zašeptala a spokojeně zavřela. oči. Byla ráda za to, jak to dopadlo. Už by si nedokázala představit život bez těch pevných, ochranitelských paží. 

~

Na druhý den ráno, kdy se Placeři probouzeli, se ozval známý zvuk. Zvuk, který oznamoval příjezd Klece. 

"Není to nějak brzo?" zajímal se Newt svým typickým přízvukem a vykročil ke Kleci, následován ostatními Placery. 

"Hrozně brzo. Přece včera jednoho bažanta poslali," přikývl Alby a šel vedle svého nástupce. 

Tara, která z ošetřovny vše viděla, se otočila na Jeffa. "Za chvilku jsem zpátky," zamumlala a vyběhla za Gallym, který šel hned za těmi dvěma. "Co se děje?" 

Podíval se na ní a chytil za ruku. "Zřejmě přijel nový báža. Ale je to divné, protože je příliš brzy." 

Propletla s ním prsty. "Uvidíme," špitla a společně se zastavili u okraje Klece. 

Newt už byl v Kleci. Klec byla prázdná, až na jednu postavu, která tam ležela. "Je to holka," vydechl chlapec a sklonil se k ní. 

Tara se vymanila z Gallyho sevření a skočila k němu. Chtěla položit dívce ruku na čelo, ale to už se dívka stihla probrat a zalapat po dechu. "Hej, klídek, ano? Jsi v bezpečí a-"

"Thomas...Thomasi," zamumlala dívka a modrýma očima si ho našla. 

Všichni Placeři, včetně Newta a Tary, se na něj nechápavě podívali. Alby měl na tváři výraz, který jasně naznačoval to, že mu nevěří. 

"Newte, pomoz mi ji vytáhnout," ujala se velení medička a podepřela dívku pod paží. 

Chlapec přikývl a dívce pomohl. Pak společně tmavovlásku vytáhli, kde si ji převzal příchozí Jeff. "Bude v pořádku?" zajímal se. 

Medik kývl. "Dáme ji do pořádku. Taro, pojď. Pomůžeš mi," vybídl ji. 

Přikývla a vyskočila nahoru. Tam ji zachytil Gally a pomohl udržet rovnováhu. "Díky," špitla a líbla ho na tvář. Pak vykročila za Jeffem, aby dívku odtáhli na ošetřovnu.

"A jděte si zase všichni po svým, jasný?!" rozlehl se Placem Albyho naštvaný hlas. Při tomhle tónu ostatní věděli, že musejí velitele poslechnout. A tak také udělali. 

Tara mezitím odtáhla s Jeffem dívku na ošetřovnu a hned si ji vzala do péče. Životní funkce vypadaly v pořádku, možná byla jen unavená. Přikryla ji dekou a zatáhla kolem ní závěs. 

"Tak?" zajímal se medik, když dokončil nějakou svou práci. 

"Zdá se v pořádku, možná je jen unavená. Pokud se probere, chci to vědět, ano? Půjdu na snídani, ráno jsem ještě nejedla." 

Přikývl. "Budeš to vědět jako první," usmál se na ni a věnoval se ukládání obvazů. 

Věnovala mu vděčný úsměv a opustila ošetřovnu, odkud zamířila přímo do jídelny. Chtěla jíst, hlad měla jako vlk. A když se nad tím tak zamyslela...možná tu byla i ráda. Šťastná. Měla vše, co chtěla. Co potřebovala. Klukům věřila. Byli jako rodina. A Gally? Ten ji měl rád hodně. Víc, než ostatní. Možná našla rodinu, na kterou si nepamatovala. Cítila se v bezpečí. A dokud tento pocit přetrvá, snad to tu zvládnou. 

Ahoj, zlatíčka :3

Ano, opět jsem tu s další kapitolkou :3 

Doufám, že se líbila, ačkoliv Terezu nemusím :/ @KateBeforeNex ví proč :D <3 

Love you, guys <3 

Kájí°