Prokleti Osudem [✔️]

V.

Od odchodu Kary a Norel již uplynuly dva úplňky, dvě cesty Luny. Firclaer si za tu dobu stačil zvyknout na pravidelný chod smečky. Každý den chodil na hlídky, nejčastěji se svou sestrou. Černý vlk opatrně vystrčil čenich z nory hlídkařů a zavětřil. Když do jeho čenichu vítr přivál prach, odfrkl si. Udělal několik kroků ven a do jeho těla se okamžitě opřelo teplo Slunečního kotouče. Rozhlédl se po táboře a spatřil několik vlků, jak se jen tak rozvalují na zemi. 

Za Ohnivým dechem něco zasyčelo a vzápětí se kolem něj protáhla vlčice. Starlight k němu otočila hlavu a střihla uchem: „V takovém horku ti ten tvůj černý kožich opravdu nezávidím."

Uchechtl se a sjel svou sestru pohledem. Šedá barva z jejího kožíšku úplně vymizela a ona již byla celá bílá. „Moc vtipné, Starlight. Ale máš pravdu – často je to k nevydržení." Oklepal se a kolem se rozlétly černé chlupy. Alespoň tohle mu pomohlo se trochu zchladit. 

„Hele!" zaprotestovala bílá vlčice a ustoupila od něj, aby na ni nedosedly jeho chlupy.

Firclaer vycenil zuby ve vlčím úsměvu, ale než stačil něco říct, ozvalo se zavytí. Vzápětí do tábora vklusalo pět vlků. Při pohledu na ně Firclaera přešel smích. Lovci nesli pouze jedno odrostlé srnče a křepelku.

Vlci v táboře přišli blíž k lovcům, zatímco se tmavě šedý Alfa prodíral ke své družce. Auária se na něj nedočkavě koukla, ale Mistrál jen zavrtěl hlavou. Vlčice svěsila ocas. Pohlédla na smečku, která ji pozorovala, a hrdě zvedla hlavu. „Smečko," začala, „kvůli sucha je kořisti málo. Vody v našem jezeře ubylo. Jestli to takhle půjde dál, budeme muset učinit závažné rozhodnutí. Budeme muset odejít a najít si nové území, kde je kořisti i vody hojně."

Vlci tuhle zprávu čekali. Čekali ji a přesto jich pár teskně zavylo. Ohnivý dech se zachvěl a podíval se na nebe. Sluneční kotouč se nacházel za polovinou své každodenní cesty, ale tentokrát jej nepřitahovala jeho záře. Díval se přímo do středu Kotouče a on jakoby v něm uviděl vlka, který vzápětí vyskočil z Kotouče a uháněl nebesy, obklopen žlutooranžovou září. Kam dopadly vlkovy tlapky, tam se vytvořila oblaka. Firclaer překvapeně uskočil, až vrazil do Omegy Snow, která klopýtla a narazila do Lexis. Celý zástup seřazených vlků se zachvěl, avšak Firclaerovi se roztřásly tlapky. „Nemusíme se stěhovat!" vyštěkl.

Třetí vlk Dawn, jeho otec, k němu shovívavě promluvil: „Firclaere, já se také nechci stěhovat, ale jestli nebude jiná možn –"

„Není to nutné!" skočil mu Ohnivý dech do řeči. „Viděl jsem... na obloze... Předci vyslali znamení!"

Agilli na něho upřela sílu svých smaragdových očí. „My jsme nic neviděli."

„Já... nevím, proč jste to neviděli, ale jsem si tím jistý. Bude pršet, cítím to." Podíval se na ostatní vlky, v jejichž tvářích byly jasně viditelné pochyby. 

Jeho sestra se napřímila. „Já svému bratrovi věřím," štěkla. „Jestli k němu Předci seslali znamení, nesmíme ho zpochybnit. Mohlo by se nám to vymstít!"

Ohnivý dech se obrátil k místu, kde stála jeho matka Tasty. „Ačkoli nemám dostatečné postavení, svému synovi věřím." Podívala se na dvojici šedých vlků. „Prosím, vyčkejme. Třeba vážně zaprší."

Alfa pár se podíval na sebe a jakoby spolu neslyšně komunikovali. „Dobrá," prohlásil poté Mistrál. „Vyčkáme. Ale jen do doby, než to nebude rizikové. A teď se půjdeme najíst."

Nikdo nic nenamítal, jen se přeskupili do kruhu kolem kořisti. Hlídkaři dostali povoleno během hlídky i volného času lovit, a tak na hromadě byl kromě srnčete a křepelky i zajíc. Kořisti bylo zoufale málo pro tak početnou smečku. Přistoupila Alfa a pustila se do srnčete. Snědla svůj podíl, ale vzala si tolik, aby zbylo i na níže postavené vlky. Postupně se střídali a vlci toužebně hleděli na ztenčující se hromádku. Nejhůře na tom byla pohublá Omega, která s nadějí zírala na stále celou křepelku. Když došla řada na Firclaera jakožto posledního hlídkaře, ani se nehnul a jenom zíral na čtvrtinu křepelky, která z celé kořisti zbyla. Kdyby ji snědl, Omeze by nezbylo vůbec nic. Vstal a vydal se ke křepelce. Snow svěsila uši i hlavu, avšak on zvíře opatrně uchytil mezi zuby a snažil se neslintat. Namísto toho, aby se do ní pustil, křepelku opatrně položil před Snow. Vlčice překvapeně zvedla hlavu a Ohnivý dech se jí zadíval do očí.