Protect my love (captain america ff)COMPLETED sequel coming

Jane Morganová

Ahoj všichni tohle není zrovna nový příběh (začala jsem ho kolem roku 2018), ale říkala jsem si, že když je dokončený, tak bych ho mohla zveřejnit i přes určité chyby co obsahuje. Proto prosím nekoukejte tolik na chyby (někdy to celé upravím, ale zatím to publikuji takto). Užijte si příběh ☺️
...

Všechno to začalo, když jsem se s ním poprvé potkala, bylo mi 9 a šla jsem zrovna po ulici směrem k obchůdku s cukrátkama.

Byla jsem taková ta copatá úsměvavá holčička s hnědými dlouhými vlásky.

Po cestě jsem slyšela klučičí hlasy.
Jelikož jsem byla zvědavá tak jsem se podívala za roh odkud ty hlasy šly.
,,No to snad ne!" Zakřičela jsem zděšeně a naštvaně. ,,Jak si vy paka můžete tohle vůbec dovolit?" Rozhodila jsem ruce a přilákala tím pozornost chlapců, kteří si tam dovolovali na viditelně menšího a slabšího chlapce.
,,Ihned zmizte jinak uvidíte!" Nejdřív se jen smáli, ale pak jim došlo, že bych to mohla říct. ,,Ha musí tě bránit holka, vidíš?" Vysmál se tomu chuděrovi na zemi ten šikanátor a celá skupina odběhla pryč. ,,Jsi v pohodě? Nestalo se ti nic?" S těmito slovy jsem mu podala ruku a on ji ač trochu neochotně přijal. ,,Zvládl bych je sám." Řekl potichu a podíval se na zem. ,,Jo to bylo vidět ty hrdino." Zasmála jsem se nad jeho uvažováním a podívala jsem se na něj. ,,Ještě jsem se nepředstavil, jsem Steve Rogers." Usmál se na mě Steve. ,,Já se jmenuji Jane Morganová a ráda tě poznávám Steve." Usmála jsem se na něj. ,,Teď si jdu zrovna něco koupit, nechceš se mnou?" Zeptala jsem se mile. ,,Nechci tě obtěžovat." Řekl nervózně. ,,Ale prosímtě, vždyť já bych byla ráda kdyby jsi šel semnou." Usmála jsem se na něj a i s ním jsem se vydala k cukrárně.

V cukrárně jsem si koupila svůj oblíbený větrník a podívala jsem se na Steva. ,,Co máš rád?" Zeptala jsem se ho mile. ,,Nejradši mám čokoládový dort." Odpověděl nechápajíc kam tím směřuju. ,,Prosím kousek čokoládového dortu." Řekla jsem prodavačce a ta mi ho ochotně dala.
I s větrníkem jsem to odnesla ke stolu a ukázal jsem Stevovi ať si ke mně sedne. ,,Tak tady máš čokoládový dort." Řekla jsem šťastně a pošoupla jsem ho k němu. ,,Ne to nemůžu přijmout." Řekl rozhozeně. ,,Ale prosím tě." Mávla jsem nad tím rukou a svým pohledem jsem ho donutila si dát kousek do pusy.

Po první světové bylo totiž všechno dražší a normální lidé si mohli dovolit potěšení v podobě laskominek jen občas.
Taky že proto jsem si na svůj větrník našetřila.
Koupila jsem ten dort Stevovi, protože je milí a chci se sním kamarádit, nepřijde mi jako ten typ kluka co myslí jen na sebe.

Potom co jsme to snědli jsme se procházeli venku.
Zjistili jsme že chodíme do stejné školy, jen do jiné třídy. Popravdě mi už od začátku přišel povědomý jen jsem nevěděla odkud.

,,Tak zítra ve škole." Rozloučila jsem se sním a on se mnou.

To jsem ještě netušila že mi později kompletně změní život...